Janice Prestonová
jakého svého otce pokládal, byl jen výplod její fantazie. „Prostě jen chci pochopit, jaký byl.“ A potvrdit si, že to byl opravdu takový netvor, že jeho žena raději zvolila život hospodyně, než aby zůstala po jeho boku hraběnkou. „No… když to bereš takhle, tak ti můžu prozradit, že byl hodně vzteklý a neváhal použít i pěsti. V době, kdy se mí rodiče vzali, ho tvá matka už opustila, ale moje matka se s tou tvou znala a řekla mi, že Esther nevyčítá, že od manžela utekla, i když z toho byl obrovský skandál a většina lidí ze společnosti jí to neodpustila. Bohužel včetně mého vlastního otce.“ Zavrtěl hlavou. „Asi kvůli soudržnosti v rámci rodiny. Slyšel jsem nějaké lidi dokonce říkat, že manželka je majetkem muže a pokud ji musí bít, pak je to jen její chyba a měla by své chování napravit.“ Při představě, že někdo bil jeho matku, se v Adamovi zvedla zlost. Napadlo ho, že možná že je sám také vznětlivý, ale nikdy necítil nutkání někoho zbít. „Znal jsi ho? Jak na tebe působil?“ „Stýkali jsme se s ním velice málo, když jsem byl kluk. Má matka ho neměla ráda. Po její smrti otec ale prodal svoji důstojnickou hodnost a přestěhoval se zpátky do Kelridge. V té době jsem už sloužil u kavalerie, ale jezdil jsem ho navštěvovat, kdykoli jsem měl dovolenou, a tak jsem strýce Geralda poznal líp.“ Tolly se naklonil dopředu a opřel si zápěstí o stehna. „Viděl jsem toho víc, než mi bylo milé: služebné s monokly na očích a s podlitinami. Zaměstnanci u něj nikdy nevydrželi dlouho a jeho dům začal chátrat, ale můj otec postupně přebíral za všechno odpovědnost.“ Podíval se na Adama. „Jeden ze sloužících mi jednou řekl, že tě tvůj otec nutil pít brandy, byla to forma trestu.“ 98