Skip to main content

Beznadějný útěk (Ukázka, strana 99)

Page 1

Julieanne Howellsová

narozeniny.“ Natáhl paži. „A bude se podávat slavnostní večeře.“ Jeho laskavost ji hluboce dojala. Včera ho tak zklamala a dnes stejně vynaložil veškeré úsilí, aby jí udělal radost. Vedl ji do jídelny. Na stole byl bílý ubrus, svícen, stříbrné příbory a v nádobě na led se chladila láhev šampaňského. „Kde jsi našel led?“ „V mrazáku byla námraza, tak jsem ji odsekal dlátem a kladivem a pak z ní vyrobil něco jako kostky.“ Přitáhl jí židli a pak přešel k příborníku, ze kterého vzal kulatý stříbrný podnos. „Madam, dnes večer pro vás kuchař vytvořil opravdovou lahůdku,“ řekl. Pak z podnosu s rozmachem sundal poklop. „Smažený chléb a haricots blancs v rajčatovém konfitu.“ Nechápavě se na něj podívala. „Myslím, že v Anglii se tomu říká pečené fazole na toastu,“ řekl. Otevřel šampaňské a nalil je do dvou křišťálových sklenek. Jednu podal Violettě a pak srazil paty, uctivě se jí uklonil a pozvedl svou sklenici. „Drahá velkovévodkyně, dovolte mi, abych vám ze srdce popřál k vašim dvacátým prvním narozeninám vše nejlepší!“ Napila se. Na jazyku jí lahodně a jiskřivě zašimraly ledově studené bublinky. „Je dobré?“ zeptal se Leo a upil ze své vlastní sklenice. „Výborné,“ odpověděla s úsměvem. Zvedla vidličku a začala jíst. „Jak jsi to všechno dokázal?“ „Celý den ses schovávala, tak jsem na to měl spoustu volného času.“ 98


Beznadějný útěk

„Neschovávala jsem se. Vzdělávala jsem se v historii krajkářského průmyslu v Grimetzu.“ Ušklíbl se. „Jak jsem řekl – schovávala ses. Pověz, co tě vyděsilo víc, že se ti líbily moje polibky, nebo že mě vlastně máš celkem ráda?“ Odkašlala si a pokračovala v jídle. „A řekni, překvapily tě ty polibky?“ „Polibky? Ano, možná by se daly nazvat překvapujícími, ale jistá si nejsem, protože je nemám s čím porovnat,“ řekla, nabodla fazoli a jemně si ji podala vidličkou do úst. Usmál se na ni. „Ach, Violetto, jsi opravdu roztomilá.“ Zvedla bradu. „Pro vás jsem velkovévodkyně, pane. Přinejmenším do té doby, dokud se nerozhodnu, že se mi líbíte natolik, že mě budete moci oslovovat mým křestním jménem.“ „Tak tedy, jste připravena přejít k další části narozeninové oslavy, velkovévodkyně?“ Rychle na něj pohlédla a byla tak nadšená, že úplně zapomněla předstírat povýšenost. „Ještě toho bude víc?“ „Jsou to vaše dvacáté první narozeniny. Samozřejmě, že je toho víc.“ Když otevřel dveře do tanečního sálu, Violetta strnula v němém úžasu. Ve svícnech se třpytily desítky svíček. Překvapeně a radostně pohlédla na Lea. „Máte narozeniny a při té příležitosti je uspořádán velký ples na oslavu vašeho nástupu na trůn. Náleží vám právo prvního tance a pohledný princ ze sousední země,“ řekl s mrknutím, z něhož se jí rozbušilo srdce, „si bude pokládat za čest, aby vás mohl odvést na taneční parket.“ Natáhl k ní ruku. Vložila své prsty do jeho a následovala ho do středu místnosti. Začal hrát valčík. V zrcadlech si všimla, že má Leo 99


Julieanne Howellsová

malý černý ovladač, a v rohu místnosti zahlédla CD přehrávač. Leo začal tančit. Držel ji tak lehce a vedl ji tak dokonale, že kroužit s ním po místnosti pro ni bylo neskutečným zážitkem. Violetta si v jeho náruči připadala jako v pohádce. Náhle jeho sevření zesílilo, jeho kroky se zpomalily, až úplně zastavil. Oči se mu v tlumeném světle leskly. Ruka na jejích zádech si ji přitáhla ještě víc k sobě. „Leo, přestali jsme tančit.“ „Ano,“ vydechl a ústy zastavil její další slova. Dovedl ji k pohovce, klesl na ni a přitáhl si ji k sobě dolů. Natáhl se pro polibek. Pohladila ho po tváři. Pokožku měl hladkou po nedávném holení. Prsty mu zajela do vlasů, ještě vlhkých ze sprchy, a opět roztála při pomyšlení na péči a čas, kterou věnoval tomu, aby jí udělal radost. Pocítila touhu se ho víc dotýkat. Začala ho hladit po ramenou i pažích, až se její ruce zastavily na klopách saka. Pomohl jí s ním a sako přistálo na podlaze, kde bylo okamžitě zapomenuto. Violetta byla až příliš soustředěná na svlékání Leových dalších vrstev. Rozepnula vestu, rozvázala motýlka a pak mu rozepnula košili. Přejela chtivými dlaněmi po jeho odhalené hrudi. Vstal a stáhl si kalhoty a spodní prádlo dolů na boky. Zul si boty a pak všechno najednou odkopl. Byl ještě krásnější nahý než oblečený. Pastva pro její oči i ruce. Chtěla se ho dotýkat všude. Její pohled klesl na jeho erekci, která se pod jejím pohledem ještě zvětšila. Chtěla klesnout na kolena a olíznout tu fascinující kapku ze špičky, ale on už si ji znovu přitahoval k sobě. Když jí rozepínal šaty a sundával jí je z ramen, cítila, jak se mu třesou ruce. 100 Ukázka elektronické knihy


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Beznadějný útěk (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu