KOMENTÁŘ HISTORIKA
Německu. Pro ztráty, které nebylo možné pro nedostatek záloh doplňovat, byla od jara 1942 převedena od Velitelství bombardovacího letectva (Bomber Command) k Velitelství pobřežního letectva (Coastal Command), kde měla za úkol vyhledávání a ničení nepřátelských ponorek a lodí a ochranu námořních konvojů. V rámci každého operačního turnusu měli stíhací i bombardovací letci nalétat 200 operačních hodin, noční stíhači 100 operačních hodin. Po převedení k Velitelství pobřežního letectva museli letci 311. bombardovací perutě nalétat 500 operačních hodin na Wellingtonech, osádky Liberatorů 800 operačních hodin. Po dokončení mohl letec odejít na odpočinek a posléze se rozhodnout, zda absolvuje další operační turnus. Od svého vzniku se naše perutě potýkaly s nedostatkem personálu, který byl řešen náborem dobrovolníků z československého pozemního vojska. Na Středním východě vydala československá mise 24. června 1942 výzvu k náboru do letectva ve Velké Británii. Vybráno bylo 171 vojáků a vytvořili „Leteckou skupinu – Východní“. Letci této skupiny, kteří úspěšně dokončili stíhací výcvik, byli k perutím přiřazeni krátce před koncem války a prováděli hlídkové a doprovodné lety svazů bombardérů, ti zařazení k 311. peruti střežili konvoje spojeneckých lodí a nadále vyhledávali ponorky. Během války prošlo RAF 2422 československých vojáků.
Letouny Vickers Wellington Mk.IC od 311. čs. bombardovací perutě na jaře 1941.
98