Nad průlivem se jako obvykle proháněl silný vítr. Peter držel volant oběma rukama, ale i tak se musel snažit, aby udržel mercedes ve svém jízdním pruhu, když přejížděl přes nejvyšší část mostu. Cestování přes Storebæltsbroen neměl zrovna v oblibě, obzvlášť ne v noci, kdy se mu dělalo lehce špatně z černých vod pod sebou. Necelý metr vysoké zábradlí mu na klidu také nepřidávalo. Opravdu by ho zachránilo před pádem do temných hlubin, kdyby se jeho auto při silném poryvu větru vymklo kontrole? Těžko, pomyslel si. Zřítil by se z mostu, nepochybně do té nejhlubší části průlivu, a pomalu by klesal dolů až na dno. Tam by zůstal ležet navždy, s obrazem Johannese Vermeera po boku. Když přejel přes nejvyšší bod mostu a začal klesat dolů k západnímu pobřeží Sjællandu, jeho nálada se zlepšila. Prohnal se expresním pruhem přes mýtnou bránu a o hodinu později dorazil na kraj Kodaně. Jeho staromládenecký byt se nacházel na třídě Nansengade v módní čtvrti Nørrebro, asi deset minut chůze od jeho obchodu. Zaparkoval mercedes na prázdném místě před vchodem do budovy a vypnul motor. Poté natáhl pravou ruku k podlaze pod zadními sedadly a uchopil kožený tubus s nejcennějším zmizelým obrazem na světě. Opatrně přendal tubus přes opěrku u sedadla spolujezdce, otevřel dveře vozu a vystoupil ven. Teprve poté si všiml muže, který k němu kráčel po chodníku s rukama zastrčenýma do kapes kabátu. Peter si byl jistý, že už ho někde viděl – a docela nedávno. Ale kde? Jeho úvahy rázně ukončila zbraň, velká poloautomatická pistole, kterou muž oblečený do kabátu typu car coat vytáhl s až šokující elegancí. Když ji namířil na Peterovu tvář, z hlavně vyšly dva záblesky, ale téměř žádný zvuk. Potom Peter začal padat dolů, do nekonečných černých hlubin. Koncert od Johannese 98
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.