JA K S E STŘÍLE JÍ GÓ LY
čil stav 0:1 na 2:1 dvěma precizními střelami z přímých kopů. Trestňáky zkrátka patřily k jeho silným zbraním. Po příchodu do Bohemky se v jednom mužstvu setkal s Antonínem Panenkou, snad nejslavnějším exekutorem standardních situací, co kdy u nás byl. „Musím potvrdit, že Tonda byl opravdu mimořádný střelec. Jeho kopací technika byla fenomenální, navíc trestňáky rád a často trénoval. Jeden čas jsme je nacvičovali spolu. Tonda se chystal vystřelit, tvářil se tak, všichni se soustředili na něj jako na vyhlášeného střelce, zatímco mě, jak jsem byl schovaný za zdí, si nikdo nevšímal. A potom jsem z ničeho nic vypálil. Jednou nebo dvakrát nám to vyšlo.“ V Panenkově éře byla Bohemka pověstná i tím, kolik gólů střílela po centrech ať už po rohu, nebo po volném kopu. Panenka posílal prudké, falšované míče přesně tam, kam chtěl. Po jeho odchodu do Rapidu Vídeň zdědil tuhle úlohu Přemysl Bičovský. „Tohle jsme za Pospíchala hodně nacvičovali. Základem bylo, že všichni museli být v pohybu. Kdo stojí, nemá proti obraně šanci. Měli jsme kluky, kteří to ovládali – Jirka Ondra, Pavel Chaloupka, Zdeněk Prokeš, Jirka Sloup, Franta Jakubec, Milan Čermák... Taky Vláďa Hruška, i když ten byl spíš vysoký, než že by byl bůhvíjaký hlavičkář. Když jsem rozehrával, podíval jsem se nejdřív, jak to před bránou vypadá, pohledem jsme se dorozuměli, co a jak, třeba s Pavlem Chaloupkou, který měl vynikající odhad. Snažil jsem se mířit tak, aby se balon zatočil a zapadl za zadní tyč, kdyby ho nikdo nezasáhl. Aby letěl do brány, ne do autu.“ U pasáže o střelbě lze zmínit ještě dva osobní rekordy. V létě 1970 Teplice porazily v Interpoháru holandský Twente Enschede 6:2. Přemysl Bičovský vstřelil první, druhý, třetí, pátý a šestý gól – celkem tedy pět! A v jednom rozhovoru v roce 1975 řekl: „V přátelá-
95