TAJEMSTVÍ Karlova mostu stál obrovský strom. Pražané lípu milovali a malíři ji často kreslili. Třetí den povodně v půl osmé ráno voda vymlela zeminu, ve které byla lípa zakořeněná. Strom se skácel do kalného proudu. Když proplouval pod Karlovým mostem, už neměl většinu slabších větví. Kmen lípy byl nalezen až u nejsevernějšího, dnes už neexistujícího staropražského Köpplova ostrova. Kmen měl obvod skoro tři a půl metru a dlouhý byl čtyři metry. Brzy po pádu lípy se v Praze začaly prodávat dřevěné krabičky. Nebyly zdobené. Pouze obsahovaly lístek, na kterém byl popsán smutný osud stromu. Dřevo, ze kterých byly krabičky vyrobeny, údajně pocházelo z nešťastného stromu. Pro Pražany krabička představovala vzpomínku na milovanou lípu a předpovodňové město.
Lípu odnesla povodeň v březnu roku 1845. Pražané lípu milovali a její ztráty velmi želeli
Lípa byla častým námětem obrazů, kdy doplňovala klasické pražské panorama Karlova mostu a Hradu
Malba: Ludvík Arnošt Buquoy
Malba: František Xaver Sandmann
Kronikář pražských povodní Václav Krolmus pohromu popsal těmito slovy: „Na vltavské ostrovy voda na loket písku (víc než půl metru) nanesla, sady s květnicemi zničila, stromy z kořene vyvrátila a pryč odnesla. Staroměstské mlýny jsou zle porouchány, zbraně polámány, celé stěny prolomeny. Hráze u mleynů těch zcela vymletá. Ohrad v Podskalí několik zcela vymetla a lidi ožebračila. Smíchovskou botanickou zahradu v hrůznou poušť obrátila.“ A příval vln také skácel obrovský nádherný strom, který Pražané nazývali mostní lípa. Lípa stála na hrázi, která oddělovala koryto Vltavy od staroměstských mlýnů. Hráz vedla od Novotného lávky směrem k druhému pilíři Karlova mostu, zídka byla vyplněna navezenou zeminou a zelení a uprostřed ní
97