„Ale varuju vás,“ zvedla madam Vexa prst, „pokud si neochočíte žádného tvora, budete okamžitě vyloučeny.“ Brebentění ztichlo. Další výuka byla zrušena a Abigail pocítila směs strachu a vzrušení. Stát se vrchní čarodějkou třídy by pro ni znamenalo, jako by ji jmenovali nejoblíbenější dívkou školy. Úplně se viděla, jak vplouvá do jídelny, zlatý odznak na uniformě, a všechny dívky se dožadují, aby s ní mohly sedět. Vše, co musí udělat, je jít do bažin… Náhle ji zalil pocit strachu. Jít do bažin, kde číhá viken? Ztěžka klesla na židli. Měla by madam Barbosu varovat, že tam číhá ta bestie. Dívky budou v bažinách samy. Ale kdyby něco řekla, madam Barbosa by to určitě pověděla madam Vexe a to by vedlo k dalším otázkám. Myšlenky jí vířily v hlavě. Vyšla ze třídy a na chodbě vrazila přímo do Cally. „Tak co, měla jsem pravdu?“ Hlas měla chladný. „S čím?“ „Chtěl po tobě tvůj balfinský kamarád medailon, se kterým může čarovat?“ Abigail se dopálila. „A kdyby, tak co?“ „Pak jsem měla pravdu. Má tě rád jen kvůli kouzlení.“ Otočila se na patě a odkráčela pryč.
98
MODRÁ ČARODĚJKA