ROZHOVOR
Jezírko očima biologa „Aby se zahradní jezírko stalo archou Noemovou nevšedních druhů a permanentním potěšením vlastníka a návštěvníků, stačí velmi málo. Vlastně stačí jen chtít, pozorně se dívat a nepřehánět to s aktivitou,“ říká biolog Pavel Munclinger, který působí na Katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pestrou druhovou rozmanitost pozoruje také u svého vlastního jezírka, které si před šesti lety nechal vybudovat, a od té doby se v něm zabydlely například tři druhy čolků, několik druhů vážek, potápníci, znakoplavky a další vodní hmyz. Jezírko také pravidelně láká ptáky k napití a koupeli.
Proč vlastně právě v jezírku a jeho okolí najdeme tolik zajímavých druhů? Řadě rostlin a živočichů se přežívá velmi nesnadno v dnešní krajině, kde se často monotónně a ostře střídají chemickými postřiky týrané velkolány s plantážemi smrků a borovic, které se podobají lesu asi stejně jako pole kukuřice rozkvetlé louce. Pestrá mozaika tradiční kulturní krajiny s jemným zrnem, na kterou byly druhy naší krajiny po staletí přizpůsobeny, nenávratně zmizela. Cenným útočištěm se tak stávají poněkud nečekaná místa jako vojenské újezdy, divoce zarůstající výsypky a lomy, nebo místa v naší bezprostřední blízkosti, třeba zahrady a parky. Snad nejhůř jsou na tom druhy otevřené krajiny, co po léta žily na vypásaných stráních u každé vesnice, a druhy vázané na malé stojaté vody. Zatímco ty první likviduje nesmyslná posedlost všude sázet stromy, ty druhé mizí kvůli neméně šílené touze mít v každé tůni či louži ryby. A když je louže pro ryby malá nebo občas vysychá, tak to ji radši hned něčím zasypat. Strom a ryba – to je přeci ta pravá příroda! Kvůli této naivní a nebezpečné představě ochránců
přírody s absolvovanou vysokou školou života se ocitá řada půvabných druhů na hranici vymření, pokud již ji tedy nepřekročily. Za této neblahé situace se i skromné zahradní jezírko a jeho okolí může stát až překvapivě významnou šancí pro život celé řady druhů, které navíc svým zajímavým životem a estetickým projevem mohou učinit nemalou radost majiteli nádrže. A ryby snad do jezírka nepatří? Hned na začátku se musíme rozhodnout, co vlastně od jezírka očekáváme a chceme. Jezírko má být především zdroj naší radosti. Je tedy jen na nás, jak bude vypadat a co v něm bude žít. Pokud někdo za každou cenu touží po nádrži s kapry na Vánoce pro celou rodinu, je to zcela v pořádku. Jen nemůže čekat, že současně v jezírku bude pod křídly několika druhů vážek průzračná voda, ve které budou plavat čolci, kvákat žáby a rejdit potápníci. Ryby totiž spolehlivě vaši archu vyžerou. Ryb je všude dost, zkuste to bez nich. Ušetříte a dáte šanci daleko zajímavějším tvorům.
97