JEDENÁCTÁ KAPITOLA Ronnie vešla do tmy. Vedle dveří byl vypínač. Cvakla jím a osvítila prázdnou čtvercovou místnost páchnoucí prachem a zatuchlinou. Uprostřed stála hromada krabic a shluk nábytku zabaleného do igelitu. Tak je to tady. Nevěděla, co čekala. Bylo jí jasné, že tam nebude zářící sloup světla z nebe, ani se neozve andělský chór. Tak proč svírá ruce, buší jí srdce a v břiše tančí motýli? Co, sakra, hledá? Něco, čím by nasytila své hladové srdce. Cítila se tak zranitelná, ale alespoň že tu je s ní Wes. Kupodivu jí ani nevadilo, že ji vidí v tak rozrušeném stavu. Déšť sílil, tak vykročila dovnitř, aby ji Wes mohl následovat. Přešla k hromadě a obešla ji. Bylo tam několik kusů nábytku. Křeslo zabalené v igelitu, který se už dávno rozpadl na cáry, hustě pokryté prachem. Konferenční stolek z tmavého vyřezávaného dřeva, který vypadal, že by pod nánosem špíny mohl být krásný. Mnoho větších krabic, několik menších. Všechny byly otevřené a pak znovu zalepené balicí páskou. Pravděpodobně při výpravě tety Elaine a Maddie před lety, když pro ni hledaly fotografie. Kolena se jí podlamovala, ale tohle byla práce, ke které bylo třeba přistupovat systematicky, aby ji nepohltila. Uchopila vrchní krabici a pokusila se ji zvednout. Byla dost těžká.
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.