trávě je dalších tisíc sto devadesát devět zrovna tak malinkých. Všechny je musíš sesbírat a přinést sem!“ Když to Miško slyšel, až si z toho sedl: „Bože můj, bože můj, tohle nejde splnit, neexistuje na světě člověk, který by to dokázal, co je to za úkoly…“ Šel ještě za králem: „Králi, co to má být? Něco takového jsem ještě neviděl!“ „Když to vzdáš, prohraješ.“ Vrátil se zpátky. Ale vzpomněl si na mravence: „Propána, mravenci, ti přece všechno prošmejdí, všechno najdou!“ Stačilo si na mravenčí královnu vzpomenout, hned se Miškovi ozvala: „Jsme tady. Ničeho se neboj. Mravenci – pozor! Hledejte korále, jsou rozházené tady kolem. Je jich tisíc sto devadesát devět. Buďte tak dobří, sesbírejte je. Hned tady nastoupí mé vojsko,“ řekne Miškovi. Mravenci přišli, rozutekli se do všech stran, netrvalo to ani pět minut a všechny korále byly u Miška. Do jednoho. Nasypal si korále do váčku. Král ráno povídá katovi, co seká hlavy: „Klidně si můžeš nachystat sekyru. První úkol zvládl, ale tenhle nezvládne.“ Zajde k ránu za Miškem: „Dobré ráno, Miško! Jak se daří? Kdepak je máš?“ Miško je položil na stůl, svět se otřásl. „Víš, co se děje,“ povídá král, „polovina světa je vysvobozená. Zbývá ti poslední úkol. Nestojím proti tobě, můj milý chlapče! Budeš mocnější král, než jsem já. Ale já zůstanu králem tohoto světa. Zbývá poslední úkol, snad ti ho Bůh pomůže splnit.“ Král odešel za Tindirsipilonou: „Má milá dcero, sundej si ty náušnice, které nosíš.“ Byla tam kousek hluboká tůně, voda se v ní všelijak točila. Král k té tůni přišel a hodil do ní obě náušnice. Miško se ráno vzbudil, přišel k němu král: „Miško, chlapče, tohle bude těžký úkol. Ve dne v noci se tadyhle v té tůni točí voda. Ta voda je tak hluboká, jak hluboko je náš svět pod světem nahoře. Nikdo se k jejímu dnu nedostane. Hodil jsem do té vody dvě náušnice své dcery Tindirsipilony. Ty náušnice musíš ve vodě najít a vynést je nahoru.“ Miško přišel k vodě: „Ježišmarjá, to přece nejde!“ Ale vzpomněl si na rybu: „Rybo, rybo! Vzpomněl jsem si na tebe! Zachránil jsem tě, budeš tak hodná a zachráníš teď ty mě?“ Ryba vyskočila: „Ej, Miško, co potřebuješ, co bys rád?“
97 KUBANIK_paramisa.kn.bl.indd 97
24.10.2023 22:32