V detektivních příbězích budou s detektivem někteří lidé spolupracovat, jiní pouze zdánlivě a tajně budou jeho práci bránit, další se budou rozhodně chtít schovat a v případě ohrožení budou agresivní. Podobně v analýze část pacienta spolupracuje – to je nezbytná podmínka –, další část čeká, že všechnu práci odvede analytik, a ještě jiná využívá veškerou svou energii, aby se skryla nebo ho navedla na špatnou stopu, a propadne panice a bude nepřátelská, když jí bude hrozit odhalení. Analytik odvozuje své porozumění nevědomé motivaci a reakcím především z pacientových volných asociací popsaných v předchozí kapitole. Pacient si obvykle ne uvědomuje dopady toho, co předloží. Proto, aby si analytik z mnoha rozporuplných prvků, které mu jsou představeny, utvořil souvislý obraz, musí naslouchat nejen manifestnímu obsahu, ale také se snaží porozumět tomu, co chce pacient skutečně vyjádřit. Pokouší se zachytit červené vlákno, jež se vine zdánlivě beztvarou hromadou materiálu. Pokud je tu příliš mnoho neznámých, občas v tomto snažení selhává. Někdy mluví kontext téměř sám za sebe. Následující příklady jsem vybrala pro jejich jednoduchost. Jeden pacient mi říká, že má za sebou zlou noc a že se cítí ještě sklíčeněji než jindy. Jeho sekretářka dostala chřipku, což nejen naruší jeho obchodní jednání, ale také dostane strach, že by se mohl nakazit. Poté mluví o děsivé nespravedlnosti vůči malým evropským zemím. Pak pomyslí na lékaře, který ho štval tím, že mu nedal jasnou informaci o obsahu léku. Potom se mu vybaví krejčí, který nedodal kabát, jak slíbil. Hlavním tématem je mrzutost z nepříjemných událostí. Sebestředná povaha stížností se projeví v tom, jak vyjmenovává sekretářčinu nemoc, nespolehlivost krejčího, jako by šlo o osobní útoky proti němu. Skutečnost, že sekretářčina 98
chřipka v něm vyvolala strach z nákazy, ho nepřivádí na myšlenku, že by se mohl pokusit tento strach překonat. Místo toho očekává, že svět kolem něj by měl být uspořádán tak, aby v něm strach nebudil. Svět by měl jeho potřeby naplňovat. Zde nastupuje téma nespravedlnosti: není fér, že druzí nedbají jeho očekávání. Jelikož se bojí nákazy, nikdo v jeho okolí by neměl onemocnět. Ostatní se tak stávají zodpovědnými za jeho potíže. Také se vůči takovým vlivům cítí stejně bezmocný jako malé evropské země proti invazi (ve skutečnosti je bezmocný v sevření svých vlastních očekávání). V tomto kontextu nabývá zvláštního významu také asociace týkající se lékaře. Rovněž naznačuje očekávání, která nebyla naplněna, a kromě toho poukazuje na jeho pocit křivdy, že jsem mu nenabídla jasné řešení jeho problémů a místo toho jsem tápavě hledala a očekávala jeho aktivní spolupráci. Další jednoduchý příklad. Jedna dívka mi říká, že během nakupování se jí rozbušilo srdce. Neměla silné srdce, ale nechápala, proč by na něj mělo mít vliv nakupování, protože dokázala celé hodiny tančit bez újmy. Neviděla ani žádné psychické důvody, proč by jí mělo bušit srdce. Své starší sestře koupila k narozeninám nádhernou halenku a udělala to ráda. Plna radosti se těšila, jak se bude dárek sestře líbit a jak ho bude obdivovat. Ve skutečnosti za něj utratila poslední peníze. Těch se jí nedostávalo, protože urovnala všechny své dluhy, nebo to každopádně zařídila tak, aby je mohla během několika měsíců splatit. Řekla to se zjevným obdivem k sobě samé. Ta halenka byla tak krásná, že by se jí líbilo mít ji pro sebe. Poté, co zdánlivě od tématu upustila, se objevilo několik stížností na její sestru. Hořce si stěžovala na to, jak jí sestra zasahuje do života a dělá jí nesmyslné výčitky. Tyto stížnosti se proplétaly s urážlivými poznámkami, kvůli nimž se sestra jevila horší než pacientka. 99
I na první pohled tento nepřipravený sled emocí naznačoval protichůdné pocity vůči sestře: přání získat si její lásku a na druhé straně hněv. Během nakupování se tento konflikt zvýraznil. Milující stránka se prosazovala při nákupu dárku; hněv musel být pro danou chvíli potlačen, a o to hlasitěji si pak říkal o svůj podíl. Výsledkem bylo bušení srdce. Takové střety protichůdných pocitů nevyvolají vždy úzkost. Obvykle je jeden z neslučitelných pocitů potlačen, nebo se oba spojí v nějakém kompromisu. Jak ukazují asociace, tady nebyla žádná ze stran konfliktu zcela potlačena. Místo toho byly pocity lásky a hněvu, oba na vědomé úrovni, umístěny na opačné strany houpačky. Když šel ve vědomí jeden pocit nahoru, druhý šel dolů. Při bližším zkoumání odhalily asociace více podrobností. Téma obdivu k sobě, který byl očividný v první sérii, se znovu implicitně objevuje v té druhé. Urážlivé poznámky na adresu sestry vyjadřují nejen rozptýlenou hostilitu, ale slouží i k tomu, aby pacientka sestru zastínila. Sklon povyšovat se nad sestru je průběžně v asociacích patrný, tedy v tom, že neustále, i když bezděčně, srovnává vlastní velkorysost a láskyplnou oběť se sestřiným špatným chováním. Tato těsná spojitost mezi obdivem k sobě a rivalitou se sestrou naznačuje možnost, že potřeba být lepší než sestra byla zásadním faktorem ve vývoji a udržování sebeobdivu. Tato domněnka také osvětluje konflikt, který se objevil v obchodě. Impulz koupit drahou halenku představoval nejen hrdinné odhodlání konflikt vyřešit, ale také přání potvrdit svou nadřazenost vůči sestře částečně tím, že si získá její obdiv, a částečně tím, že se projeví jako ta, která víc miluje, obětuje a odpouští. Na druhé straně, tím, že dala sestře krásnější halenku, než měla sama, ji postavila do „nadřazené“ pozice. Abychom pochopili význam tohoto bodu, měli bychom zmínit, že otázka toho, kdo je lépe oblečený, hrála 100 Ukázka elektronické knihy