JA M E S
PAT T E R S O N
•
J S I
N A
Ř A D Ě
Kapitola 36 Mahoney moje přání smetl ze stolu, jakmile jsem ho vyslovil. „Dneska dopoledne jsem se pokusil přesvědčit dva federální soudce, aby vydali povolení k prohlídce a odposlechům,“ řekl Mahoney, zatímco dával dron do kufru auta. „Oba mě odmítli. Fakt, že je ten kopec plný legálně koupených zbraní, zřejmě na povolení k prohlídce nestačí.“ „Někdo se tam musí podívat,“ trval jsem na svém. „Ne bez přesvědčivého důvodu,“ odsekl. „Jestli je Rivers tvůj G., musíme ho dostat čistě a podle práva, ne nějakým švindlem, který by mu pak pomohl dostat se z vězení nebo cely smrti.“ Snažil jsem se to strávit ještě chvíli poté, co Mahoney nasedl do svého auta a ve slábnoucím denním světle zamířil zpátky do Quantica. „Skončili jsme?“ zeptal se Sampson, když se posadil za volant. „Brzo bude tma a jsme daleko od domova.“ „Ještě ne,“ odpověděl jsem, zatímco jsem se díval dalekohledem přes louku ke štěrkové silnici, z níž odbočovala příjezdová cesta k Riversově domu. „No tak, Alexi,“ řekl Sampson. „Bez dronu, který by byl nepřetržitě na obloze, toho chlapa sledovat nemůžeme. Jenom se díváme na stromy.“ „Pokud se mezi ty stromy nevydáme.“ „Proboha, slyšel jsi Neda.“ „Co když tam Rivers drží nějakou ženu, Johne? Co když je G. a má tam Diane Jenkinsovou?“ „A co když ne?“ Chvíli jsem zvažoval pro a proti, ale pak jsem se rozhodl. 98