Annie Westová
Chtěl přestat, ale už to nebylo možné, protože vzápětí už mohl proniknout hluboko do ní. Odhrnul jí vlasy z obličeje. Pátral v jejím obličeji po známce bolesti. Neublížil jsem jí? Tvář měla zardělou, oči měla zavřené, jako by skrývala nějaké tajemství. Ale její největší tajemství už vyšlo najevo. Lola byla panna! Konečně mu to začalo normálně myslet. Začal se zvedat, ale Lola ho držela za ramena, nohama mu svírala boky. Cítil vinu a zároveň touhu. Byl rozpolcený. Vyhledal její pohled a teprve potom jeho napětí povolilo. Sklonil hlavu, přejel jí tváří po krku a dotkl se rty jejích úst. Blaženě vzdychla. Vnikal do ní chvíli pomalu a chvíli rychleji a každé proniknutí v něm vyvolalo uspokojení a rozkoš, jakou ještě nikdy nezažil. „Lolo,“ vydechl do jejích úst a vyvrcholil.
98