EDWARD N. LUTTWAK: STÁTNÍ PŘEVRAT
hranice, pak se může přičlenění určitých jednotek zdařit zcela bez účasti jakýchkoli oficiálních vůdců. Krajně obtížným problémem však bude ustanovování neoficiálních vůdců, a každopádně není důvod k domněnce, že plánujeme převrat v období, kdy se podobné rozdíly vyhrotily. Technické struktury jsou ale stabilnější a jedním z hlavních zájmů pro nás bude nestat se závislými na příliš mnoha článcích technického řetězce. Tabulka 3 ukazuje optimální strategii při infiltraci typického souboru potenciálních intervenčních sil. Tabulka 3. OPTIMÁLNÍ INFILTRAČNÍ STRATEGIE Jednotka:
Prapor č. 1
Velení:
10 velitelů rot a 5 faktických „vůdců“ na velitelství každého praporu. Hloubková infiltrace může vyžadovat subverzi 30 velitelů čet v každém praporu. 15–45 „vůdců“ 15–45 „vůdců“ 15–45 „vůdců“
Klíčoví muži: Technická struktura:
Klíčoví muži: Optimální strategie:
Prapor č. 2
Prapor č. 3
Velmi jednoduchá. Závisí na obyčejném komunikačním a dopravním vybavení. Žádní „technici“
Velmi komplexní. Má-li se síla dostat na dějiště převratu, vyžaduje to leteckou dopravu a složitou komunikaci.
Střední složitosti. Závisí na pozemní dopravě, avšak ke komunikaci je zapotřebí rádiové spojení.
40 „techniků“
5 „techniků“
Přetáhnout k převratu jistý podíl „vůdců“ (jednotka přičleněna).
Zajistit si pasivní spolupráci některých „techniků“ (jednotka zneutralizována).
Pokud se infiltrace praporu č. 1 ukáže jako příliš obtížná, je druhá možnost tato.
V zemích náchylných k převratům si jsou administrátoři těchto záležitostí samozřejmě vědomi, jak je pro ně zběhnutí části ozbrojených sil riskantní. Je proto vysoce pravděpodobné, že „přehledný“ prapor č. 1 byl pečlivě vybrán s ohledem na spolehlivost a jeho velení je svěřeno důvěryhodným spojencům vládnoucího uskupení. Pokud tomu tak je, budeme muset pracovat s praporem č. 3. Rozhodně ale nesmíme spoléhat na prapor č. 2, jelikož dezerce třeba jen několika „techniků“ od naší věci by pro nás měla zásadní důsledky. 98