lidi. Je to tu tak obrovsky jiné: mentalita, přístup k životu, světu, že je to až pohlcující.
Napsala jsem o všech ostatních zemích, kudy jsem projela, jen ne o Keni. Ne proto, že by byla horší, naopak, ale proto, že jsem tu strávila příliš moc času pitváním se v detailu denní pracovní reality, že mi ani nestihlo dojít, jak je krásná. Reálně viděno, je ze všech afrických zemí, co jsem procestovala, ta nejhezčí. Ve smyslu barevnosti krajiny, přátelskosti obyvatel, pohody, klimatu. Keňa je drsně elegantní. Má neskutečnou devizu – lidi. Tolikrát jsem na ně ječela, jak jsou dementní a jak dělají věci úplně nelogicky, a že dělají, ale pořád zůstávají, a to byli, ve srovnání těch snad sto zemí nebo v kolika jsem to byla, jedněmi z nejmilejších. Nenásilní, stále usměvaví, v pohodě, přátelští. Denně jsem toho o Keni tolik vyprávěla, připravovala jsem destinaci měsíce a celé ty další měsíce na místě zjišťovala novinky, že vlastně ani nevím, odkud začít. A to jsem tu byla ze zástupců nejdéle a o Keni vím nejvíc. Obvykle jsem v autobusu po příletu začínala informací, že Keňa se jmenuje podle nejvyšší hory země Mount Kenya, která je jen o tisíc metrů menší než velikán největší Afriky, Kilimandžáro. Po osmdesáti letech koloniálního panství Anglie zůstala doprava v levém pruhu, britský návyk na čaj o páté, staré anglické zvykové právo a udržely se taktéž britské kluby. V Keni zůstaly také britské precedenty. Zavést britský zvykový řád do černé, subsaharské Afriky je bordel na entou, jenž tu samosebou také panuje. Celé soudnictví de facto funguje 97 Delegátka_cz.indd 97
22.03.21 12:07
na bázi úplatků. Nejen to soudnictví, nýbrž vše. Odhaduje se, že průměrný Keňan musí zaplatit měsíčně okolo dvaceti úplatků, aby vůbec normálně žil. Můj půlroční domov je asi sedm a půlkrát větší než Česko, žije zde třicet šest milionů obyvatel, vesměs neskutečně družných. Nemáme zde rasismus, všichni jsou černí. Téměř polovině všech obyvatel nebylo ještě dvacet let, roční přírůstek obyvatel je jeden z nejvyšších na světě. Lidé se dožívají kolem padesáti let. Různé nemoci, špatná kvalita života. Opak naší země. Ostatně důchodové ani zdravotní a sociální pojištění neexistuje. Všichni mají čtyři až patnáct dětí, v průměru asi kolem šesti až osmi. Vysoká kojenecká úmrtnost je vede k tomu, že je třeba plodit další děti. Nikoho netrápí, že nemají co jíst. Bůh má děti rád. Padesát etnických skupin se občas dohaduje. Kvůli půdě, vodním zdrojů a tak. Keňa je suchá, všehovšudy pár větších řek. Drtivá část městských obyvatel mluví anglicky, svérázně, ale mluví. Druhý oficiální jazyk je svahilština. Smíšenina starých bantuských (afrických) jazyků opepřená o výrazy z angličtiny, perštiny, arabštiny a portugalštiny. Svahilština, v originále kiswahili, není jazykem mateřským, ale dorozumívacím a nejdůležitější lingua franca východní Afriky. Civilizace Kiswahili má nepřetržitou historii téměř dva tisíce let. Jazyk jako takový je tvrdý a má pro nás komplikovanou gramatiku. Stejně jako ruština nezná písmeno H, X ani Q. Ypsilon není samohláska, ale souhláska. Zajímavý je fenomén přejímání angličtiny. Anglickým slovům přidávají koncovku -i. Říkají třeba hoteli, což kupodivu není hotel ale spíše vývařovna, guesthousi, nebo bredi (chleba). Sousloví, co už 98 Delegátka_cz.indd 98
22.03.21 12:07
ani slyšet nemůžu, je obligátní hakunamatata, znamenající „žádný problém“, doslova „nejsou potíže“. Hakunamatata uslyšíte jen tak, ale i na jakoukoli stížnost, reklamaci, žádost o rychlejší pohyb. To samé platí o pořád se opakujícím jambo. Pozdrav „ahoj“, užívaný především v kontaktu s turisty. Svahilština je milá řeč, ale jednoduše komplikovaná. Například baba znamená děda. A picha (vysloveno piča) je obraz. Naneštěstí obrazy se zde hojně prodávají, navíc je na pobřeží zvykem smlouvat. Celá tato třaskavá kombinace občas končila u čekatelné lingvistické zápletky a nedorozumění u turistů, kdy paní křičí na prodavače: „Cos to řek‘, já že jsem píča, že chci slevu, tak tos posral chlapečku, žádný obraz si nekoupím!“ Platí se keňskými šilinky, největší bankovka je tisíc šilinků, což jsou asi dvě stovky. Ošklivé, umaštěné bankovky a měna zasažená inflací. Nezaměstnanost se udává třicet procent, ve skutečnosti je minimálně čtyřicet až padesát. Všichni si velmi váží práce. Snad kromě mě. Jíme výbornou mezinárodní kuchyni v hotelu. Skutečná keňská kuchyně, podobně jako jiné africké, je katastrofa. Neslané, nemastné, nesladké, nebarevné. Hutné kaše bez chuti. Masajové – nezávislý, noblesní, arogantní, aristokratický, svobodymilovný, barbarský, působivý, rezervovaný kmen, je nejtypičtějším pro východní Afriku. Zřejmě i nejznámější. Pijí dobytčí či kozí krev s mlékem a přidají do ní popel a kravskou moč. Téhle delikatese se říká mursik a snižuje hladinu cholesterolu. Mimochodem, ta „slavná“ děva Bílá Masajka ve skutečnosti vůbec netrkala s Masajem, ale Samburem, však svalouni jsou tu rozkošní všichni. Po pár lahvích 99 Delegátka_cz.indd 99
22.03.21 12:07
Ukázka elektronické knihy