Můj tajný život
bydlení v Praze. Stěhovat jsem se měla sice až za deset dnů, ale už v tu chvíli jsem měla pocit, že jsem vyhrála. Nejraději bych jim všem v tu chvíli řekla: „Shnijte si tu, vy uštěpačné, pomlouvačné špindíry.“ Nikdy mě nenapadlo, že holky můžou být taková čuňata. Vlastně jsem jim to strašně chtěla říct, speciálně té prasnici Báře, jejíž stůl přetékal nejrůznějšími obaly od jídla, které se povalovaly mezi knížkami, na nichž ležely neumyté talíře a skleničky. Ta do mě rejpala nejvíc a propichovala mě pohledem od chvíle, co jsem poprvé vešla do pokoje. Bylo mi jasné, že pokaždé, když jsem si obula kecky a odešla běhat, se to neobešlo bez jízlivého komentáře. Když jsem se jednou vracela pro čelovku, tak se mi to jenom potvrdilo. Nechtěně jsem si vyslechla něco o šílených anorektičkách a bulimičkách. Jinak bych přece nemohla být tak hubená. Chtělo se mi tam vejít a jízlivě utrousit něco o tom, že by stačilo nesníst na posezení půl prasete i s ocasem a jít se třeba občas protáhnout ven… V duchu jsem to úplně viděla, ale samozřejmě jsem se nakonec před dveřmi otočila a šla ven raději bez čelovky. Bára mi připomínala polovinu mých kolegyň z kruhu i valnou většinu předešlých spolužáků. Nikdo jí nebránil nazout si kecky a jít běhat se mnou, možná ve skrytu duše po tom i toužila, já bych ji s sebou klidně vzala. Ale raději se ládovala jednou tyčinkou za druhou a pomlouvala mě, aniž se snažila pohnout svým líným zadkem a něco pro sebe udělat. Anetu jsem nechápala stejně jako Báru. Do školy téměř nechodila, celý den čučela na počítači na seriály a před 97
Muj_tajny_zivot_cz.indd 97
11.02.20 17:34
Lucie Hříšná
každou zkouškou propadala hysterickým záchvatům, že se nestihla připravit. Vyhrožovala, že pojede nonstop, ujišťovala se, že nám její rozsvícené světlo u stolu nebude vadit, aby potom už v deset spokojeně spala v posteli. Přesné studijní výsledky ani jedné z nich neznám, ale vzhledem k tomu, že neustále nějaké zkoušky opakovaly, tak je mi jasné, že to žádná velká sláva nebyla. Kristýna byla jediná fajn, nekonfliktní, milá, pořádná. Povahou je mi z nich určitě nejbližší, ale neustále ponořená do skript a knížek, proto jsme nikdy neměly moc prostoru spolu mluvit. Poslední půlrok byl extrémně vypjatý, já jsem tam už dávno bydlet nechtěla, a i když jsem to nikdy nahlas neřekla, tak to možná z každého mého gesta bylo znát. Aneta byla extrémně protivná, protože nad její romancí s Jarouškem visela nějaká mračna. Kristýna raději trávila čím dál víc času v sousedních pokojích a k nám už chodila pouze přespávat, kdo by taky chtěl být v té jedné velké dusné místnosti. Původně jsem jim to chtěla dát sežrat, vychutnat si je při odchodu, aby si snad nemyslely, že jsem tak pitomá a nechám si všechno líbit… Plánovala jsem to docela dlouho, pokaždé, když mě poslední dobou něčím naštvaly. Už mě to dávno nemrzelo, spíš mě ta jejich tupost a omezenost unavovala, tak jsem si představovala ten den, kdy tenhle pokoj budu opouštět naposled. Ale proč, Lucie? Pro tu dětinskou radost? Chceš jim to dát sežrat za ty všechny, co ti kdy ubližovali, posmívali se ti. Možná seš divná, možná oni víc… Není to jedno? Pomůžeš si 98
Muj_tajny_zivot_cz.indd 98
11.02.20 17:34
Můj tajný život
tím, co ti to přinese? Nic. Nebudeš jim přece ukazovat, jak tě jejich chování na začátku mrzelo… „Váš vůz č. 85 bude připraven na adrese do pěti minut.“ Z kabelky vytáhnu krabičku s exkluzivními belgickými pralinkami, které jsem před chvilkou dostala od Petera, ze zabalených tašek vyndám kus papíru a v rychlosti naškrábu vzkaz. Holky, bohužel jsem vás nezastihla osobně, tak se s vámi rozloučím alespoň takto. Bylo to tu s vámi moc fajn, ale je čas jít dál. Opatrujte se a přeji hodně studijních a osobních úspěchů. Lucka Obojí nechám položené na svém bývalém psacím stole. Původně jsem chtěla napsat Kristýně smsku s trošku osobnějším vzkazem – byla fajn, asi by si ji zasloužila –, ale proč? Co z toho, ještě bych to možná celé zkomplikovala. Budu s ní snad chodit na kafe, abych jí tam vypravovala vymyšlené historky o tom, jak se mám a co dělám? To asi ne. Tohle je teprve začátek. Doufám, že na vysedávání po kavárnách moc času mít nebudu. Ale Kristýnu asi ráda uvidím, takže jí přece jenom tu zprávu odešlu.
99
Muj_tajny_zivot_cz.indd 99
11.02.20 17:34
Ukázka elektronické knihy