Šokující pravda o smrti studentů z Djatlovovy expedice (Ukázka, strana 99)

Popis mrtvých těl

Upozornění: Jsou zde fotografie mrtvých, které mohou neblaze působit na slabší povahy!

Dne 26. února 1959 obdrželo velitelství v Ivdelu radiogram, že byl nalezen stan opuštěný lidmi. Dne 27. února bylo hlášeno, že byli nalezeni Dorošenko, Krivoniščenko, Djatlov a Kolmogorova. Lidé byli nalezeni ve velké vzdálenosti od stanu – Kolmogorova 850 metrů, Kolmogorova 150 metrů. Slobodin v dalších 180 m. Djatlov a ve 300 metrech pod cedrem u ohně Dorošenko a Krivoniščenko.

Kolmogorova byla nalezena pod 10 cm vrstvou sněhu. Ležela na pravém boku. Poloha jejího těla, rukou a nohou naznačuje, že bojovala s větrem na strmém svahu. Djatlov byl nalezen opřený hlavou o břízu. Byl vidět zpod sněhu.

Dorošenko a Krivoniščenko byli nalezeni nedaleko, mírně zasypaní sněhem. Leželi pod cedrem u ohně. Dorošenko ležel na břiše. Pod ním našli větev stromu rozlomenou pádem na několik kusů. Krivoniščenko ležel na zádech.

Dne 5. března byl Slobodin pomocí tyček nalezen pod patnácticentimetrovou vrstvou sněhu. Byl rovněž zmrzlý v dynamické

poloze, stejně jako Kolmogorova.

Všechny nalezené osoby ležely v jedné přímce ve směru převládajícího větru a uvnitř prohlubně. Podle závěru odborníků byl stan zevnitř roztržen nožem několika ranami. Odborníci zjistili, že lidé 6-8 hodin nejedli. Bylo také zjištěno, že všechny nalezené osoby zemřely na chlad a vítr.

To vše naznačuje, že okamžik neštěstí zastihl skupinu při převlékání.

Odchod ze stanu byl nesmírně rychlý a nedovolil ani chvilku prodlevy.

Turisté s takovými zkušenostmi, jako měli členové Djatlovovy skupiny, jasně chápali, že opustit stan napůl svlečený, v podmínkách nedostatečné viditelnosti, třeskutého větru a nízké teploty znamená smrt.

Proto důvodem, který táborníky přiměl opustit stan, mohl být pouze strach z okamžité smrti z přírodního živlu.

Tohle byla oficiální pohádka sovětských médií.

Proč se zabývám popisy mrtvol?

Protože při řešení případu hrají velkou roli, a navíc zde uvádím oficiální pitevní zprávy, které v určitých místech rozporují fundovaní odborníci.

Na okraji lesa 26. února, pod velkým starým cedrem, záchranáři našli zbytky ohně spolu s prvními dvěma těly Jurije Krivoščenka a Jurije Dorošenka. Oba byli bez obuvi, oblečeni pouze ve spodkách.

Větve na cedru byly rozlámané do výšky 5 metrů, což ukazuje, že na strom vylezli lyžaři. Forenzní testy provedené na kůře stromu obsahovaly stopy jejich kůže, což naznačuje, že se dvojice zběsile pokoušela vylézt na strom, zuřivě lámali větve, až se jejich ruce změnily v pouhou masovou kaši.

Jurij Dorošenko v márnici Ivdellag Jurij Dorošenko byl nejsilnějším a nejvyšším členem skupiny.

Jeho pleť se změnila na „hnědofialovou“. Měl na obou nohách vlněné ponožky, ale neměl boty, ponožka na levé noze byla spálená.

Posmrtné skvrny se na jeho těle nalézaly na zadní straně krku, trupu a končetinách, ale jeho tělo bylo nalezeno v jiném pozici, která naznačovala, že jeho tělem bylo pohnuto, jakmile krev přestala cirkulovat. Posmrtné skvrny se objevují na částech těla obrácených k zemi, ne však na těch částech těla, které jsou k zemi přitlačené. Dále bylo zjištěno, že množství moči v močovém měchýři bylo 150 cm3. V případě smrti podchlazením se očekává, že tento objem bude větší.

Měl pokryté uši, nos a rty krví a je zřejmé, že jeho tělo těsně před smrtí se stále snažilo s něčím bojovat. Na jeho pravé tváři byla nalezena napěněná šedá tekutina. Tento aspekt byl ignorován v závěrečné pitevní zprávě, která uváděla jako příčinu smrti hypotermii (podchlazení).

Ukázka elektronické knihy