„Tak to je mi líto,“ vyjádřila mu soustrast. „Ale třeba se vám ještě vrátí. Možná že uplavaly a u nejbližšího vodáckého tábořiště je našli.“ Vrátila se k internetu. Svět rybářecézet, přejížděla zrakem po odstavcích. Tady, Zdeněk Rybka. Poslední fotky s Čudlou. Tragédie na vodě ukončila mladý život. Budeš nám chybět, kamaráde. Zahleděla se na obrázky. „Tak to s nima holka nedoplula moc daleko – půl kilásku, čítám,“ podal Rybka hrnec Karlovi. „Koštni.“ Zůstali na něj zírat. První se vzpamatoval Švec. „Pane Rybko,“ zatřásl se starým mužem, „kde je Marta Nesvatbová?“ „Poslal jsem ji po vodě, rybičku,“ zakřenil se. „Kristepane!“ vyskočila Miroslava na nohy a rozeběhla se za Švecem. „Našli jste ji?“ uslyšela za sebou Libora Nesvatbu. „Možná!“ hulákal Karel. „Co se děje?!“ zapištěl z dálky hlas Holé. Prodírali se zarostlým břehem asi čtyřicet metrů, dokud v malé zátočině – rákosím a napadanými větvemi schované před zraky projíždějících vodáků – nespatřili Rybkovy necky a v nich Martu. Oči strnule upřené do baldachýnu z vrbového listí, rusé vlasy zalité krví. „Marto…,“ chytil se za ústa Nesvatba, načež doručil obsah žaludku k nohám manželů Holých. Ti zírali na mrtvé tělo své známé neschopni slova ani pohybu. Švec vlezl do vody a mávl na Karla. „Pojďte mi pomoct, než ji strhne proud.“ Společnými silami vytáhli necky na břeh. Miroslava vrátila strážmistrovi mobil. Zatímco volal kriminální oddělení, procitl Holý: „Pošuk úchylnej!“ „Kdo?“ zeptala se Miroslava. 98
Kdo ma pod cepici_sazba.indd 98
13.09.2023 14:42