Bohužel, argumenty tohoto typu slyšíme a čteme stále častěji. Jejich užívání v internetových diskusích popisuje aforismus nadneseně zvaný Godwinův zákon. Zní asi takto: „Pravděpodobnost, že se v internetových diskusích objeví přirovnání k Hitlerovi nebo fašistům, se s růstem délky diskuse blíží stu procentům.“ Většinou pak i anonymní diskuse brzy končí, neboť dál snad již nelze diskutovat. Je tady ale pořekadlo, které na rozdíl od toho výše uvedeného rozhodně není stupidní. Příběh o pasáčkovi, který z legrace každou chvíli volal „pomoc, vlk!“ A když pak jednou vlk opravdu přišel, nikdo mu už nevěřil. Shrňme to: Velká negativní slova snižují nutnost poctivé argumentace na minimum. Dá se za ně schovat, zaštítit se jimi. Tedy až do doby, než přijde vlk.
Co je vlastně ten populismus? V dnešní době by se zdálo, že odpověď je snadná. Je to nadávka. Popřípadě urážka. Budiž, pro začátek to přijměme, i když to vůbec není přesné. Kdo má ale oprávnění definovat, co je populistické, a co není? A jak populismus rozliším od nepopulismu? 99