4 | 2023
počátku až do konce trpěly finanční nestabilitou, která nakonec zruinovala nejen dílny samotné, ale i jejich dobrodince, židovského průmyslní ka Fritze Wärndorfera a do značné míry i olo mouckého bankéře Ottu Primavesiho, Salon sester Flögeových se udržel a konec pro něj
znamenala až ztráta klientely spojená s hrůzami druhé světové války. Ale to předbíháme.
V roce 1904, kdy byl provoz salonu oficiálně
zahájen, bylo nejstarší sestře Pauline třicet sedm, Helene třicet dva (už jedenáct let byla vdovou
a matkou dvanáctileté Lentschi) a Emilii dvacet devět let. Ve stejném roce vrcholily i vlekoucí se spory o Klimtovo ztvárnění filozofie, lékařství
a práva v hale vídeňské univerzity, tedy léta tr
vající boj o svobodu uměleckého projevu, který se nevedl jen v Rakousku, ale doslova v celé Ev
ropě. Klimt měl přesvědčené zastánce, ale ještě
mnohem více odpůrců. Byl středem pozornosti,
snažil se odrážet útoky – vtipně a s grácií, napří
klad obrazem Mým kritikům, později přejmeno
vaným na Zlaté rybky (obr. 5), kterému dominuje klenuté nahé pozadí jedné z najád –, ale už jej
to zmáhalo. Rozhodl se, že sporná díla od státu
odkoupí a dokončí podle vlastních představ. Bylo to odvážné gesto a Emilie jej v tom podporovala, protože i ona měla odvážné sny a jasný cíl. Svět se nezadržitelně měnil.
Už čtyři roky se mohly Rakušanky zapisovat
ke studiu na univerzitě, ženy se postupně prosa
zovaly jako novinářky, umělkyně, byly učitelkami i ředitelkami nově vznikajících dívčích škol, bo jovaly o volební právo a rovnoprávnost. Rostla
také nová sebevědomá vrstva bohatých, většinou židovských průmyslníků a s nimi i nová společ 5. Klimtův obraz původně nazvaný Mým kritikům, později přejmenovaný na Zlaté rybky. Repro: S. Partschová: Gustav Klimt. Život a dílo
96
nost žen, které se chtěly oblékat jinak. Emilie si předsevzala, že tyto ženy budou nosit její šaty
a s nimi i novou ideu. Sama jim šla příkladem.