Jiná válka
O obsahu tohoto memoranda informovali (s patřičnými odstrašujícími komentáři) Londýn v různých depeších lord Brabourne, britský guvernér Bengálska, či lord Linlithgow, místokrál v Dillí. Hlášení se dostala do rukou lorda Zetlanda, ministra pro záležitosti Indie, a Malcolma MacDonalda, ministra pro záležitosti kolonií (zodpovědného tedy i za Palestinu). Silný dojem zanechal rovněž spis, který sestavil A. R. Siddiqi, vynikající britsko-indický a později pákistánský voják. Text byl určen jak pro Zetlanda, tak pro MacDonalda. Siddiqi ho prezentoval na 36. zasedání Muslimské ligy v prosinci 1938 v Patně. Byla zde přijata ostrá propalestinská rezoluce odsuzující Brity za útlak muslimských Arabů a ochranu židovského přistěhovalectví.44 Kromě toho byl na zasedání v Patně vznesen požadavek na účast indické muslimské delegace na konferenci v St. James Palace. Jinak by Britové v případě vypuknutí války nemohli v rámci indických jednotek počítat s účastí muslimských ozbrojených oddílů.45 Podobné hrozby se neminuly účinkem. Chamberlainův notoricky známý výrok, že tváří v tvář hrozivé mezinárodní situaci dává přednost muslimům před Židy, vznikl v neposlední řadě právě v tomto kontextu.46 Po vypuknutí války v Evropě 1. září se mezi předními sionisty rozšířil pocit, že se osudy Židů v Evropě a v Palestině od sebe stále více vzdalují. Jen to potvrdilo fakt, že zájmy Evropy a mimoevropských částí impéria jsou rozdílné, což bylo zjevné již v souvislosti s krizí v Sudetech: tam se britské impérium muselo rozhodovat mezi vysláním vojenských jednotek do Evropy, nebo do Palestiny. Postupně získala tato nová krizová situace jasné obrysy. Přes ostrou kritiku britské politiky vedoucí sionističtí představitelé toto britské dilema velmi dobře chápali. V dopise adresovaném své dceři Geule v únoru 1938 vylíčil Ben Gurion perspektivu, která nebyla až tak odlišná od Chamberlainova pohledu, když opakovaně vyzýval své židovské partnery, aby „konečně uznali realitu současné situace“.47 Předseda výkonné rady Židovské agentury si uvědomoval nelehkou pozici, ve které se Velká Británie vzhledem k situaci ve světě ocitla. Britové 98