Marguerite Kayeová
řečnický talent, a poměrně mladý byl jmenován soudcem. Zemřel asi před deseti lety, takže jsem se s ním, bohužel, nikdy nesetkala. Po jeho smrti si Pearl pořídila Anguse.“ „Takže nemá žádné potomky, chápu to správně?“ „Nemá. Posílala mi každý rok dárky k narozeninám a párkrát nás navštívila v Clachan Bridge, ale byla to pro ni dlouhá cesta. S matkou ale zůstávaly v kontaktu a psaly si každý měsíc. Když maminka umřela, začala jsem jí psát já.“ „Takže věděla o novém majiteli panství?“ „Když už bylo zřejmé, že budeme muset odejít, nabídla mému otci i mně domov. Plánovali jsme s otcem, že pojedeme společně do Edinburghu, abychom se porozhlédli po jiné škole. Ale k tomu už nedošlo.“ „Tak tě Pearl vzala k sobě a od té doby tam žijete spolu, vy dvě a Angus. Vzdala se tedy společenského života, když její manžel zemřel? Podle mých zkušeností,“ řekl Grayson v reakci na její překvapený výraz, „musí být právník úspěšný i ve společnosti, chce-li prosperovat. Takže bych řekl, že tvoje paní Winstonová si musela dost užívat společenského života.“ „A užívá si ho dodnes. Jednou týdně si zve na čaj své „paní advokátové“, jak jim říká. Nerada chodí na večeře a neřekla bych, že Coates Crescent je zrovna centrum společenského života, ale nikdy nemá nouzi o společnost, pokud o ni stojí. Není to žádná samotářka.“ „Tak to jsem asi špatně pochopil tvé vyprávění. Pamatuješ? Při návratu z Newhavenu jsme se bavili 98