zásada trestního řízení. V pochybnostech o vině obžalovaného svědčí ve prospěch, když nejsou přímé důkazy. V odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu výroku se poprvé objevuje námitka, že jednáním obžalovaných mohlo dojít k naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestního činu dotačního podvodu i alternativně podle § 212 odst.1 trestního zákoníku. Odvolací soud se pak ve svém zrušujícím usnesení,124 na základě odvolání státního zástupce poprvé zmiňuje, že dotační prostředky byly přiznány na základě žádosti ze dne 27. 6. 2008, která zmiňuje kupní cenu haly ve výši 15 500 000,- Kč z kupní smlouvy ze dne 5. 6. 2008, kterou společnost koupila nemovitosti ve Slušovicích, ačkoliv tato kupní smlouva byla následně souhlasným prohlášením označena za neplatnou. Souhlasné prohlášení ale vzniklo až po zásahu policie, kdy se de facto nemohlo pokračovat v projektu, protože došlo k odebrání přibližně dvaceti počítačů s daty a technické dokumentace. Současně odvolací soud zmiňuje i možný záměr neuhradit kupní cenu. Aniž by došlo ze strany státního zástupce k jakékoliv úpravě popisu těchto dvou skutků, či k jejich zpřesnění nebo doplnění, Krajský soud v Brně obžalované svým rozsudkem,125 znovu zprostil obžaloby ohledně těchto dvou skutků, a to s prakticky identickým odůvodněním jako v předcházejícím rozsudku ze dne 6. 12. 2016. Navíc Krajský soud v Brně v odůvodnění rozsudku uvedl, že jednání obžalovaných nelze právně posoudit jako trestný čin dotačního podvodu alternativně podle § 212 odst.1 trestního zákoníku (to je uvedení nepravdivé nebo hrubě zkreslené informace v žádosti o poskytnutí dotace nebo zamlčení podstatného údaje), jak požaduje státní zástupce, a to pro nedostatek popisu jednání ve skutku uvedeném v obžalobě. Jakýmkoliv jiným postupem státního zástupce by podle názoru Krajského soudu v Brně
124
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 5 To 46/2017-6477, ze dne 27. 2. 2018 první usnesen VS.
125
Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 1 T 5/2014-6582, ze dne 26.2.2019, druhý rozsudek KS.
98