KVĚTEN Den za dnem jsem ji čím dál víc nenáviděla. Za to, co dělala Clarkeovi a že mě do toho zatáhla a poskvrnila tak moji cestu k lepšímu já. A nejvíc ze všeho jsem nenáviděla všechno, co jsem v ní viděla a co mi připomínalo mě samotnou. Jako by byla zatracený Duch budoucích Vánoc. Duch, jímž jsem pohrdala. Možná pro mě nebylo ještě pozdě. Možná se tohle všechno dělo proto, abych se probudila.