Bohatýr III - Hořící říše (Ukázka, strana 99)

Page 1

kapitola šestá

Meč spOjeNectVí

Prapodivné jaro zavítalo toho roku do povodí Itylu. Na první pohled všechno vypadalo jako jiná léta – nebeská klenba byla nádherně blankytná, step se zelenala svěží trávou a v hájích a houštinách podél řeky a jejích přítoků jako o život cvrlikali ptáci. Jenže když velkokníže Svjatoslav vystoupil z drakkaru, nasedl na statného koně a v doprovodu zástupu jezdců vyjel na hřeben nad východním břehem řeky, nádhera jako z obrázku náhle pominula. Skoro jako by se radostná životodárná Vesna polekala a schovala se před stínem té, již někteří nazývali Kostroma, jiní Morana a ostatní jednoduše Smrt. Oblohu poskvrnily stovky, ba tisíce kroužících perutí. Štěbetání ptáků přehlušilo zlověstné krákání mrchožroutů. A kam až oko dohlédlo, zeleň stepi byla zdupaná a ztrácela se pod vrstvou krve a rozsekaných, pobodaných a polámaných těl. Nejen mužů, ale i koní, mul, a dokonce i velbloudů. Navzdory tomu se pod Svjatoslavovými kníry, sahajícími až pod bradu, objevil úsměv. Ponurý, neveselý, ale spokojený. Stačilo mu jedinkrát se rozhlédnout bystrýma světle modrýma očima, aby viděl, komu patří vítězství. Pobídl koně a početná družina ho následovala. Jak se ocelí zvonící jízda přelévala přes návrší, mužům se postupně ztrácela z dohledu zhruba stovka lodí, dlouhých drakkarů kotvících 97


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.