Tak střílej!
k odsouzení Bělousova došlo v řízení, kde kromě obviněného nebyl soudem nikdo slyšen a soud měl k dispozici i z administrativního řízení pouze velmi omezené materiály (z výpovědi Jiřího Skomarovského, nesporně autora myšlenky na vraždu a organizátora jejího provedení, bylo k dispozici pouze pokračování ve výslechu tohoto z 16. února 1950. Významné výpovědi jeho manželky vůbec nejsou ve spise založeny). Protože k odsouzení obv. Bělousova došlo na základě nedostatečného procesního materiálu, žádám o vydání všech pro objasnění věcí významných materiálů, aby bylo možno případ svědomitě prošetřit.“ Teprve potom se zřejmě „ledy hnuly“. Reportér Jaroslav V. Mareš uvádí ve své knize Přísně tajné skandály (cituje zde pracovníka Archivu bezpečnostních složek Č), že Bělousov byl pravděpodobně propuštěn na svobodu v roce 1964 a poté požádal o vystěhování do SSSR, kde měla žít jeho žena.
98