98
Odhadněte lidi v každé situaci
akcie, vztah odsouzený k zániku nebo zaměstnání bez budoucnosti. Je lehké podlehnout klamu utopených nákladů: teď nemůžu skončit, protože bych přišel o všechno, co jsem už investoval! Pošetilé odhodlání není nic jiného než odkládací taktika, která je toxickým výsledkem popírání – odmítáme přijmout, že musíme udělat změnu.
Pouta, která lžou Ale zpátky k našemu podvodníkovi. Ať už si s ním povídáte pět minut nebo ho znáte pět měsíců, říkáte si, tenhle člověk mi fakt rozumí. Když však citové pouto není tak silné, jak podvodník potřebuje (ať už po vás chce cokoli), zaplete do něj nejsilnější vlákno povolnosti: důvěru. Rozdíl mezi vírou a důvěrou je propastný. Můžeme například věřit, že něco dobře dopadne nebo že nás přítel podrží, ale přesto nás mohou trápit obavy a okamžiky pochybností. Když však důvěřujeme, negativní myšlenky naši mysl nenaplňují. Nezabýváme se výsledkem ani si s ním neděláme starosti. Důvěra je intelektuální proces, přirozený důsledek bezúhonnosti. Proto si podvodník musí důvěru vybudovat. Přijde čas, kdy po vás bude chtít něco, co není příliš (nebo ani trochu) smysluplné. Pokud mu důvěřujete, budete jednat rychle, bez otázek a váhání. Důvěra se dá vytvořit následujícím způsobem.
Naší lidskou přirozeností je důvěřovat a následně se nechat ovlivnit lidmi, kteří jsou nám podobní a jimž jsme sympatičtí.
Urychlovač důvěry Když se člověk s někým podělí o soukromé stránky svého života, má to dva psychologické účinky. Za prvé, sdílení vytváří nezaslouženou důvěru. Když se vám někdo otevře, říkáte si: když ona důvěřuje mně, měl bych být