[ VI ]
„Víte přece,“ pronesl Hugh velmi vážně, když spolu vycházeli po další večerní mši do soumraku, „že s vámi nemohu, pojedete-li dál. Mám vlastní práci. Jestli se ještě nadlouho obrátím zády k Madogovi ap Meredudd, začne zase pošilhávat po Oswestry. Nikdy na ně nepřestal mít zálusk. Bůh ví, že bych se nerad vracel bez vás. A nikdo neví líp než vy, že vyrvete svůj život z kořene, jestli nedodržíte povolený čas.“ „A jestli nenajdu syna,“ mírně a rozumně namítl Cadfael, „můj život nebude stát za nic. Ne, nedělejte si o mne starosti, Hughu, při téhle práci dokáže jeden samotář tolik, co družina ozbrojenců, a možná víc. Tady jsem žádnou stopu nenašel, tak co mi zbývá než jít tam, kde sloužil, kde byl zrazen a uvězněn? Tam musí někdo vědět, co se s ním stalo. Ve Faringdonu budou existovat ozvěny, stopy nohou, nitky ke sledování, a já je najdu.“ Pečlivě vyrobil na listu pergamenu ze skriptoria dvě kresby, jednu pečlivě a přesně ve stejné velikosti, jednu zvětšenou, aby
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS528908