lidství ve svém jádru. Mezi mraky a oblohou se rozkládá říše lidství. Hledej sám sebe na tomto místě. Dívej se neviditelným okem. Zanech za sebou odkaz rovnováhy, harmonie, pokoje, radosti a síly. Buď takovým člověkem – člověkem, který zanechává otisk své přítomnosti všude, kudy kráčí. To je jeho odkaz. Takové je dobré ovoce s dobrým semenem.“ S těmito slovy podal mistr Borion svíčku mému otci a dodal: „Tvým osudem je vnášet do světa světlo. To je tvůj hlad. To je tvé poslání. Jsi opravdu hladový?“ Můj otec se neodvážil na tuto otázku odpovědět, protože měl na paměti shnilé jablko v tašce svého učitele. Mistr Borion se usmál. „Existují dva typy hladu,“ řekl. „Neviditelný hlad po trvalém odkazu a viditelný hlad po nezbytném jídle. Pojď, sejdeme do údolí a nasbíráme si pár čerstvých jablek.“ V tu chvíli se otci ulevilo. Usmál se. Pochopil. „Jak se vám mohu více podobat, mistře?“ otázal se. „To se dozvíš příště,“ odpověděl mistr Borion.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS528834