po všem. Ta láska, kterou tak lidé nazývají, je jen pouhý klam, který se proti tobě obrátí, když to nejméně čekáš.“ Pomocí magie jsem otevřela dveře. „Odejdi, prosím. Chci být sama.“ Postavila se, ale od prahu se ještě na mě podívala. „Měla bys někoho znovu pustit do svého srdce. Lidé jsou určeni k tomu, aby s někým byli.“ „Myslíš si, že jsme každý jeden díl puzzle a hledáme druhé, abychom do sebe zapadly?“ „Přesně tak. O tom mluvím.“ „V tom případě si více naivní, než jsem čekala.“ Nestačila nic říct, jelikož jsem jí zavřela dveře před nosem. „A obleč si něco normálního. Večer to budou pro tátu důležití hosté, tak neudělej ostudu.“ Zakřičela na mě. „Konečně tvá obvyklá mluva.“ „Určitě ti chyběla.“ Odkráčela pryč. Přemohla mě únava a usnula jsem. Oheň a křik lidí v agonii. Přede mnou obrovské hradby, které byly lemované mrtvými těly. Proudy krve se řinuly nedalekou strouhou. Vyletěla jsem ze snu a lapala po dechu. Až po chvíli, kdy jsem si srovnala myšlenky, uvědomila jsem si, že to byla vzpomínka, kterou jsem viděla u Valliho v hlavě. Co to všechno znamenalo? Skutečně to prožil, nebo se mě jen snažil zastrašit? Z mého hlubokého zamyšlení mě dostalo zaklepání. „Začni se připravovat. Čas letí.“ „Amando?“ Vyrazila jsem ze dveří. „Kdo jsou ti tajemní hosté?“ „Nech se překvapit.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS528711