několik. Někdo používá vlhký hadřík, já mám nejraději prostředek proti prachu určený na nábytek a papírovou utěrku. Dominik ovšem preferuje prachovku. Pokud by někdo nevěděl, jak to vypadá, jedná se o tyčku, na jejímž konci je chlupatý válec. Některá provedení mi trochu připomínají Charlieho těsně po tom, co ho vykoupeme a usušíme fénem. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale myslím si, že jediný smysl tohoto nástroje je rozptýlit prach všude okolo, aby zmizel z poličky. Dominik a Charlie ale prachovku milují. Manžel říká, že je to nejrychlejší a nejefektivnější způsob, jak se zbavit prachu a Charlie zase zbožňuje chvíle, kdy prachovka zůstane odložená bez dozoru. Pokud tato situace opravdu nastane, zjistím to velmi snadno. Celým domem se začne ozývat tlumený štěkot, dupot nohou, pacek a Dominikův naštvaný řev. Během chvilky se pak odněkud vyřítí Charlie s prachovkou v puse a Dominik hned za ním. Nutno dodat, že prachovka už je po zbytek dne nepoužitelná, oslintaná a všechny chlupy ožužlané. Lhala bych, kdybych řekla, že jim do této akce zasahuji. Pozoruji vše z dostatečné vzdálenosti, aby mě nikdo nemohl osočit, že jsem Charlieho nechytla. Čím déle totiž uniká, tím větší je pravděpodobnost, že Dominik bude muset dokončit utření prachu mým způsobem. Charlie má velmi bujnou fantazii, pokud se jedná o sabotáže. Někdy si říkám, že snad ani není možné, aby něco tak rafinovaného vymyslel. Největší kalibr vytahuje téměř pokaždé, když začneme převlékat postel. Svléknu nejdříve polštáře, následně peřiny a nakonec prostěradlo. Deky a polštáře mám tedy na hromadě u čela postele. Špinavé prádlo odnáším rovnou do pračky. Charliemu by ovšem na 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS527448