„Doprovodím vás ke kočáru,“ zamumlal. Vzal Catherine za paži a popálil ji svým dotekem přes tenké hedvábí domina. „Není zapotřebí –“ „Trvám na tom.“ Když procházeli ke dveřím, proměnila se místnost v rozmazanou čmouhu jasných barev a oslepujícího světla. Catherine nevnímala nic jiného než Hawksmoorovu ruku na své paži a její teplo a sílu. Poté, co vyšli do vstupní haly a sestoupali po schodišti potaženém kobercem ke dveřím, se zachvěla v chladné, zamlžené noci, která je obklopila. Drožka zmizela. Catherine se zastavila jako zasažená bleskem. Nevěřila vlastním očím. Přece není možné, aby její služebnictvo odjelo a nechalo ji samotnou. Zrušila Maggie její rozkaz, že na ni mají počkat, a nařídila vozkovi, aby je odvezl domů? Catherine seběhla po několika schodech. Zapátrala očima ve tmě a nezahlédla v mlze jediné uklidňující světélko. Opravdu zůstala úplně sama. Otočila se. Ben Hawksmoor stál několik schodů nad ní, se založenými pažemi a pobaveně povytaženým obočím. „Panebože,“ postěžovala si Catherine chabě. Hawksmoor se zasmál a obrátil se k portýrovi, který je se špatně skrytou zvědavostí pozoroval. „Nechte mi, prosím, přistavit kočár,“ požádal. Usmál se na Catherine. „S velkou radostí vám nabízím doprovod.“ Catherine ho probodla ostrým pohledem. Věděla, že nemůže jeho nabídku přijmout. Hrůza ve staženém žaludku ji varovala, že se s ním nesmí ocitnout 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS527438