Potom recitujte mantru a nechte její zvuk proměnit energii vaší mysli a očistit vaše emoce. Zkuste ji odříkávat nahlas, s co nejhlubším zanícením a citem, jakých jste schopni, a ona uvolní vaše nervové napětí. A poté spočiňte ve zvláštním tichu, které nastane. Uvidíte, že vaše mysl bude přirozeně tišší, soustředěnější, poddajnější a naplněna mírem. Mantru můžete se stejným účinkem recitovat tiše nebo hlasitě, jak jsem vysvětlil. Někdy je naše mysl příliš neklidná a příliš roztěkaná, než aby se okamžitě dokázala soustředit na dech. Když ale budete chvilku provádět cvičení podle prvních dvou metod, časem dokážete obrátit pozornost k dechu, vaše mysl už bude poněkud zklidněná. A nyní tak můžete setrvat a tiše pozorovat svůj dech. Pokračujte v tom, anebo se po chvíli vraťte k technice, která na vás působí nejsilněji. Každé metodě věnujte tolik času, kolik si přejete, než přejdete k další. Možná vám bude připadat, že někdy vám lépe pomůže spojení technik ve výše popsané posloupnosti, ale jindy bude účinnější jedna metoda, ať už pozorování dechu nebo soustředění na meditační předmět či recitace mantry. Někteří lidé se například nedokážou uvolnit při pozorování dechu a není jim to příjemné; připadá jim to téměř klaustrofobické. Pro ně je vhodnější meditační předmět nebo mantra. Důležité je dělat to, co vám pomáhá nejvíce a co odpovídá vašemu rozpoložení. Pusťte se s odvahou do toho, ale snažte se nepřeskakovat z jedné metody na druhou, když už jste si vybrali tu, kterou chcete použít. Buďte chytří a uplatňujte vhodnou techniku, která vyhovuje vašim zvláštním potřebám v určitém čase. To znamená být obratný.
meditaci ke sklenici se špinavou vodou. Čím víc ponecháváme vodu bez zásahu a míchání, tím víc klesají částečky nečistoty ke dnu a dávají zazářit přirozené čistotě vody. Sama přirozenost mysli je taková, že ponecháte-li ji v jejím nezměněném a přirozeném stavu, najde si svou pravou přirozenost, kterou je blaženost a jasnost. A tak se mějte na pozoru, abyste nic na mysl nenakládali a ničím ji nezatěžovali. V meditaci nemá místo žádné úsilí o kontrolu a žádný pokus o klid. Nebuďte přehnaně slavnostní a nemějte pocit, že se účastníte nějakého zvláštního obřadu; vypusťte dokonce i myšlenku, že meditujete. Nechte své tělo, jak je, a dech, jak jej cítíte. Myslete na sebe jako na oblohu, která drží celý vesmír. K l id né spoč ívá n í a ja sné v iděn í
Co máme tedy „dělat“ v meditaci s myslí? Vůbec nic. Nechte ji prostě, jak je. Jeden mistr popisoval meditaci jako „mysl zavěšenou v prostoru, nikde“. Existuje slavné rčení: „Pokud se s myslí uměle nemanipuluje, je spontánně blažená, právě tak jako je voda, není-li zvířena, od přírody průhledná a čistá.“ Často přirovnávám mysl při
Metoda klidného spočívání spočívá v tom, že mysl neustále navracíme k meditačnímu předmětu, například k dechu. Je-li vaše pozornost rozptýlena, hned v ten okamžik, kdy si to uvědomíte, jednoduše vraťte mysl zpátky k dýchání. Nic jiného není zapotřebí. Dokonce i otázka „Jak jsem se u všech všudy nechal tak rozptýlit?“ je jen dalším rozptýlením. Prostá bdělost, neustálé vracení mysli zpět k dechu ji postupně zklidní. Mysl se pozvolna usadí v mysli. Až se v praxi klidného spočívání zdokonalíte a sjednotíte se s dechem, po určité době se dokonce i samotný dech jakožto ohnisko vašeho cvičení rozpustí a vy spočinete v ryzí přítomnosti. To je jednobodovost, jež je uskutečněním a cílem šamathy neboli klidného spočívání. Setrvat v ryzí přítomnosti a klidu je skvělý výsledek, ale abych se vrátil k příkladu se sklenicí kalné vody – ponecháte-li ji v klidu, nečistoty se usadí a voda vyčistí, ačkoli kal je v ní stále přítomen – hluboko na dně. Až s ní jednou zamícháte, nečistoty se znovu objeví. Dokud si pěstujete klid, možná si užíváte míru, avšak kdykoli je vaše mysl trošičku vyrušena, klamné představy se znovu objeví. Setrvávání v přítomnosti klidného spočívání nás nemůže dovést k osvícení či osvobození. Přítomnost se stává velmi jemným
98
99
Mysl v med it aci
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS527286