SEDmá KaPItoLa
Příšerný nápad. ta slova zvonila Sophii v hlavě, ostrá a panovačná, a žádala ji, ať to zarazí.
Byl to její šéf! a přísahala, že se bude chlapům vyhýbat! Slíbila si, že se srdečních záležitostí vystříhá, dokud se nedá sama dohromady… a až, pokud někdy, to udělá, bude používat chladný úsudek, aby měla jistotu, že už se nedopustí další chyby. už nikdy nepřipustí, aby se jí do života dostal další Scott.
jenže její rozpálená mysl hrála až druhé housle vedle ještě rozpálenějšího těla. věděla, že její dech je stále přerývanější a její oči zůstávají zrádně připoutané k jeho tmavé a nesnesitelně krásné tváři.
Natáhla ruku, aby ho jemně odstrčila, aby mezi jejich těly vytvořila trochu zoufale potřebného prostoru, jenže zjistila že jí ruka zůstala na jeho břiše. Po pár vteřinách položil na její ruku svoji a pohladil ji. Prstem jí přejel po kloubech, až tiše zasténala.
Zavřela oči, stoupla si na špičky a nabídla se mu k polibku. a přesto se jí při dotyku jeho rtů navalila krev do hlavy, divže se nezapotácela. Přidržela se jeho košile a se stále zavřenýma očima přistoupila k němu. Kontakt nepřerušila, jen si vychutnávala jeho jazyk, vlhký a dychtivý.
Byla dost blízko, aby ucítila to slibné vzdutí jeho šortek, a znovu zasténala.
vzduch byl teplý a vlhký a ticho černé noci okolo
jako by je uzavíralo v bublině, kde se ozývají jen výmluvné zvuky dvou lidí, kteří chtějí víc.
a jak dlouho by tam byli zůstali, polapeni ve svém objetí?
Zjistili by snad najednou, že se u bazénu muchlají jako dva nadržení puberťáci?
Kdy by jeden z nich procitl ze šílenství toho, co provádějí?
Neměli šanci to zjistit, protože byli přerušeni tichým zakašláním za nimi.
Bylo tak tiché, že Sophie chviličku nevěděla, zda vůbec něco zaslechla, ale pak se Niccolo náhle stáhl. Zaslechla, jak tiše italsky kleje, a potom se otočil k postaršímu páru, který vystoupil ze stínu.
Sophie zamrkala.
vincenzo de Luca a jeho roztomilá okouzlující žena maria. vincenzo byl hlavou italské rodiny, od níž Niccolo firmu kupoval. Sophie si s oběma manželi a jedním z jejich synů povídala celou věčnost. oba byli stejně jako její rodiče zaměřeni na rodinu, dmuli se pýchou nad úspěchy svých chlapců a nadšeně jí ukazovali fotografie vnoučat.
Po jejich pobytu na jachtě, dlouhém jen natolik, aby doladili detaily – Sophie to četla jako snahu ujistit se, že Niccolo je ten pravý… čestný člověk, který zachází se zaměstnanci dobře a je pozorný ke všem příslušníkům klanu de Lucových a ne jen k těm, kteří drží pero při podpisu smluv – bude následovat veliká rodinná dovolená v toskánsku.
už se nemohli dočkat.
a teď tu byli, široce se usmívali a šli k nim. Sophiino srdce pokleslo tak prudce, až ji překvapovalo, že se jí pod jeho dopadem nepodlomila kolena.
vincenzo Niccolovi cosi řekl svou velmi rychlou
italštinou. v šimla si známek chvilkových rozpaků
a letmého Niccolova ruměnce, ale pak si ji Niccolo přitáhl, objal ji kolem pasu a maria Sophii potěšeně zašeptala: „Když jsme si šli s vincenzem lehnout, říkala jsem mu, že jste do sebe zamilovaní. jsem mamma a nonna, a tyhle věci poznám.“
Sophie viděla, jak se jí v černých očích zajiskřilo.
těžká Niccolova ruka kolem jejího pasu působila velmi důvěrně.
manželé vysvětlovali, že se na horní palubu vypravili, aby se podívali, jaký je z ní výhled. je tak krásný večer, že jim připadalo škoda ho nevyužít.
Sophiin úsměv ztuhl v cosi, co by snad mohlo vypadat, jak doufala, jako přiměřený úlek. Dělala, co mohla, aby se uvolnila.
Přistihli je in flagrante delicto… a ž na to, že se nedopouštěli zločinu. Byli do sebe zaklesnuti, těsně před milováním. okamžitě jí došlo, že Niccolova paže kolem jejího pasu je gestem muže, který se uchýlil k nezbytnému předstírání. Z jeho pohledu hrozilo, že dohoda ztroskotá, protože de Lucovi byli natolik konzervativní, aby si to rozmysleli těsně před podpisem, pokud by si vzali do hlavy, že jejich rytíř v zářivé zbroji je mizera. a co to znamenalo pro ni?
věděla, jak moc pro Niccola ta dohoda znamená, a záleželo jí na tom, aby ji uzavřel. a navíc si postarší pár skutečně oblíbila.
viděla tu upřímnou radost v jejich tvářích, když zjistili, že patří s Niccolem k sobě. v duchu rezignovaně vzdychla, přitulila se k Niccolovi a předstírala s ním.
Niccola zaplavila úleva a pocit jistého uznání. o čekával, že se Sophie bude vzpírat, ne že se k němu