„Povstaň,“ uslyšela hlas a konečně se na svého muže podívala.
Zalapala po dechu. Hlavou jí proběhla vzpomínka na jejich milování. Srdce se rozbušilo ještě větším tempem, když k ní vztáhl ruku a jemně se dotkl tváře. Nikdy neviděla krásnějšího muže. A když se podívala do jeho modrých očí, přestala dýchat.
„Celá se třeseš, Eliso,“ zašeptal a obkroužil prsty kontury jejího obličeje, „to z mé přítomnosti? Máš strach, nebo cítíš něco zcela jiného?“
Elisa doširoka otevřela oči a zhluboka se nadechla. Malinko ucukla a jeho ruka spadla bezvládně podél těla. Jen zatřásla hlavou. Nedokázala mu dát odpověď.
„Jsi si vědoma, že jsem tvým manželem?“ nedal se odbýt a odhrnul jí z tváře neposlušný pramen vlasů.
„A… ano, jsem si vědoma, můj pane,“ vykoktala a zavřela oči, když jí palcem přejel po spodním rtu. Lehce pootevřela ústa a z hrdla se jí vydral tichý sten. Nedokázala tomu zabránit. Celá se třásla pod jeho dotykem, až měla strach, že jí nohy vypovědí službu. Zřejmě to poznal, protože si ji přivinul do náručí.
„Smím…, smím, tě políbit?“ vydechl. A když se chytila jeho ramen, aby neupadla, spojil rty s jejími. Bral to zřejmě jako souhlas, ona nedokázala odporovat. Vzdala se mu. Líbal ji tak vášnivě a náruživě, že se vzápětí přistihla, že mu polibky vrací. Vpletla mu prsty do vlasů a přestala vnímat okolí. Drtil její rty. Teprve, když měla pocit, že jeho polibky jsou slané, když ucítila chuť jeho slz na svých rtech, se odtáhla.
43. kapitola
„Jsem vinna? Je mé chování příčinou vašeho rozpoložení?“ vydechla Elisa a zakryla si zděšeně ústa rukou.
Jeho reakce ji překvapila. Nedokázala si ji vysvětlit.
„Není to tvá vina, Eliso,“ zašeptal a krůpěje drobných kapek na jeho řasách se zaleskly, „ale moje. To já jsem původcem i následkem všeho utrpení.“ Spustil ruce bezvládně podél těla a zavřel oči. Bylo tu to, čeho se obával. Co mu nedalo spát a strašilo ho ve snách. Elisa mu nedokáže odolat. Cítil její rozrušení i vzrušení, když se jí dotkl. A cítil, jak jí buší srdce, když si ji k sobě přivinul.
„Nerozumím vám, můj pane,“ zašeptala a třesoucí se rukou se dotkla jeho tváře.
Ani se nepohnul. Ba ani neotevřel oči. Všimla si jen, že hodně zhluboka oddychuje. Odvážila se palcem setřít mokrou stopu na jeho tváři. Sama si neuměla vysvětlit, proč to dělá. Prostě si nedokázala pomoci. Bylo to silnější, než její vědomí toho, co si předsevzala. Byla přece rozhodnuta mu sdělit fakt, že již dávno není jeho ženou. Snad dle církevního glejtu, ale srdcem jistě ne.
Místo toho jí srdce bušilo jako o závod a jeho polibky vyvolaly v ní známé a vzrušující pocity. Najednou otevřel oči a ona ucukla, jako by se popálila. Jeho modré oči ji přímo spalovaly žárem. Celé její tělo se rozpálilo a cítila, jak její tváře, proti její vůli, se barví do nachova.
Chvíli se na ni díval a neříkal nic. Mlčel a ona nebyla schopna ze sebe vydat jediného slova. Modř jeho očí jí přišla tak povědomá. Tak nádherná a stejně krásná jako ta, která se na ni dívala z tváře krále Coldwellu.
„Jste…, jste snad králův bratr?“ vypadlo z ní, aniž by sama chtěla.
„Bratr?“ zašeptal a po tváři mu přejel smutný úsměv, „snad jeho stín, Eliso.“
Zhluboka se nadechl. Zatřásl hlavou, jakoby sám sobě chtěl vyvrátit myšlenku, která se mu vkrádala do mysli. Ale ono nutkání bylo zřejmě o mnoho silnější, protože vzápětí si povzdychl, a pak ji beze slova popadl do náruče.
Elisa nestačila ani vykřiknout. Nestačila odporovat, ani se bránit. A snad ani nechtěla.
Vykročil s ní rychlým krokem do svého pokoje a položil ji na postel.
„Proč…, proč jsem tu?“ vykoktala zděšeně a rozhlédla se po místnosti. Kamenný krb, obrovská postel i dubový stůl, to vše jí přišlo tak povědomé.
„Jsem tvůj muž, Eliso. Víš jistě, čeho se mi žádá. Po čem touží mé tělo i má mysl.“
Přisedl k ní na postel a její myšlenky se vypařily do nenávratna. Ztěžka polkla, když se dotkl její tváře a přejel po kontuře obličeje.
„Toužím se s tebou milovat,“ zašeptal a zatáhl za šňůrku živůtku.
Elisiny oči se do široka rozšířily.
Díval se jí do očí a pomalu ji svlékal. Pomalu, ale ona nevykazovala žádného odporu. Srdce divoce bušilo v její hrudi, když z ní stáhl poslední kousek ošacení. Dýchala tak zhluboka, že sotva popadala dech, když její tělo jeho oči přejely vášnivým pohledem. A když sáhl na knoflíček své košile a začal se svlékat on, aniž by z ní spustil oči, celá se roztřásla vzrušením.