104,5 mil. Kčs a tržby 92,6 mil. Kčs, tudíž byla vykázána ztráta 11,9 milionů korun. Celkově byl však rok 1946 hodnocen jako úspěšný, jelikož vykázaná ztráta byla zhruba o 95 milionů nižší, než stanovil plán.322
Závěrečná zpráva o hospodaření podniku však přináší i méně radostné informace, a to především v oblasti efektivity práce. Ke konci roku 1946 v ČSA pracoval zhruba dvojnásobný počet zaměstnanců než v obou leteckých společnostech doby předválečné (viz tabulka č. 2). Jednalo se především o nárůst v dělnické kategorii, který byl vnímán spíše pozitivně, a byl navíc „ospravedlnitelný“ velkou pracností při opravách a úpravách letadlové techniky. Přesto bylo vedoucím pracovníkům zřejmé, že se zde negativně promítala i „v celém světě aktuální otázka pracovní morálky“.323 Tento závěr mimo jiné odpovídá výše popisované situaci v ČSA, především nedostatečné a nekvalifikované údržbě letadel. Zpráva Nejvyššího účetního kontrolního úřadu upozornila také na značný nadbytek zaměstnanců v kategorii úředníků, tudíž ČSA ne-
322 SOA Praha, f. ČSA, karton 16, Zpráva stálé revisní komise o přezkoušení účetní závěrky Čs. aerolinií za rok 1946.
323 SOA Praha, f. ČSA, karton 16, Předběžné srovnání ČSA s československými leteckými dopravními podniky r. 1938, 17. 1. 1947, s. 5.
bylo doporučeno realizovat zamýšlenou reorganizaci administrativy, která by znamenala další, pro podnik neúnosné zvýšení počtu úřednických sil.
Tabulka 2: Počet zaměstnanců ČSA dle kategorií v roce 1946 – srovnání s předválečnými leteckými společnostmi324
Srovnání počtu zaměstnanců ČSA s předválečnými leteckými společnostmi
Pokud jde o celkové výsledky roku 1947, skutečný kilometrový výkon dosáhl přibližně poloviční úrovně plánu. Předně proto, že některé plánované tratě nebyly provozovány vůbec (Praha–Berlín, Praha–Vídeň) a na jiných byl uskutečněn jen menší počet letů. Na tratích do západní Evropy pak byl plán překročen, někde o více než sto procent: Praha–Řím (překročení plánu o 131 %), Praha–Londýn (+ 119 %) a Praha–Curych (+ 16 %).325 Tyto výsledky ukazují, že obchodní potenciál měly pro ČSA právě země rozvinuté, s čilou obchodní výměnou. Z čehož je naprosto zřejmé, že zostřování mezinárodního napětí a později pád tzv. železné opony měly bezprostřední negativní dopad na fungování podniku i výsledky jeho hospodaření.
Navzdory zmiňovaným výkonům byl konečný výsledek hospodaření v roce 1947 opět ztrátový, a to ve výši 18,6 milionů korun, což byla ještě vyšší ztráta než v předchozím roce (plán naproti tomu očekával – byť minimální – zisk 735 tisíc korun). I když se v porovnání s rokem 1946 podařilo snížit všechny hlavní nákladové položky, podnik svými výkony nedokázal pokrýt vysoké náklady na investice (úpravy letadel, nákupy autobusů a jiných vozidel, kancelářského zařízení, zřízení výpravny na náměstí Republiky apod.).326
Nedostatečné bylo také využívání letadel: v roce 1946 byla letadla vytěžována ze 73,7 %, v roce 1947 již pouze na 67,6 % (o rok později to bude dokonce jen asi padesátiprocentní vytíženost, 55,5 %).327
324 SOA Praha, f. ČSA, karton 16, Dohlídka Nejvyššího účetního kontrolního úřadu o Československých aeroliniích v roce 1946, 23. 1. 1947, s. 2.
325 SOA Praha, f. ČSA, karton 16, Zpráva stálé revisní komise o přezkoušení účetní závěrky Čs. aerolinií za rok 1947, s. 4.
326 Ibid., s. 3.
327 SOA Praha, f. ČSA, karton 26, Československé aerolinie v letech 1923–1951, interní materiál, prosinec 1951.
Zpráva Nejvyššího účetního kontrolního úřadu pak odhalila ještě jeden velký problém v hospodaření podniku s negativním dopadem na ziskovost, a to politiku tvorby tarifů. Pro členské letecké společnosti sdružené v IATA, mezi něž Československé aerolinie patřily, tarify rámcově určovala IATA –na základě údajů od jednotlivých aerolinií stanovila sazbu za jeden „osobokilometr“, včetně určité míry zisku. V případě ČSA však IATA neměla k dispozici reálné údaje, jelikož provozní účtárna podniku, do jejíž agendy výpočty spadaly, jednak pracovala se „zpožděním téměř jednoho roku“, jednak byly pro jednání IATA brány v úvahu optimální podmínky provozu, zejména značně vysoký plánovaný počet letových kilometrů a příznivé vytížení letadel, kterého však zpravidla nebylo dosaženo. Kontrolní úřad došel k jednoznačnému závěru, že za uvedených okolností paradoxně docházelo k tomu, že čím více kilometrů ČSA nalétaly, tím byla ztráta vyšší.328 Klíčovým opatřením pro další období měla být změna přístupu podniku, respektive tarifního oddělení k této činnosti, aby do budoucna oddělení skutečně participovalo na obchodní politice aerolinií a jeho činnost vedla k dosažení ziskovosti.
Částečně nás výše popsaný problém vrací k otázce personálního zabezpečení ČSA, zejména přebujelému administrativnímu aparátu a nedostatečné kvalifikaci příslušných pracovníků, ale také k problému nekompetence a neprofesionality. Zároveň problém tarifní politiky odráží skutečnost, že vysocí armádní důstojníci dosazovaní do vedení podniku sice byli leteckými odborníky, ale neměli dostatek zkušeností s komerčním provozem letecké dopravy. Proto není překvapivé, že i v následujícím roce skončilo hospodaření podniku v „červených číslech“.
Výsledky provozu ČSA za rok 1948 revizní komise při ministerstvu dopravy nakonec schválila až v září roku 1950. Tuto skutečnost nelze s dostupnými dokumenty uspokojivě vysvětlit, lze se však domnívat, že souvisela s překotnými změnami v celém odvětví i v hospodářství státu. Pokud budeme vykazované údaje brát alespoň za částečně spolehlivé, ze závěrečného účtu vyplývá, že v roce 1948 ČSA docílily zhruba desetiprocentního zvýšení tržeb (266,1 mil. Kčs), ovšem s vysokými náklady (318,2 mil. Kčs), z nichž třetina připadla na investice,329 zřejmě především do letadlové techniky (tento závěr však nelze prostřednictvím pramenů potvrdit). Celková ztráta hospodaření
ČSA v roce 1948 tak dosáhla 52,1 milionů korun. Jiný materiál uvádí ztrátu
51,6 milionů korun, z čehož 42 milionů měly tvořit odpisy a devět milionů provozní ztráta.330 Takový výsledek, výrazný vliv odpisů na konečnou ztrátu, byl pro dobové hodnotitele zprávy o hospodaření akceptovatelný.
328 SOA Praha, f. ČSA, karton 16, Zápis Nejvyššího účetního kontrolního úřadu o závadách zjištěných při dohlídce u Československých aerolinií v Praze, 26. 12. 1948, s. 1–2.
329 SOA Praha, f. ČSA, karton 17, Účet hospodářského výsledku r. 1948, 29. 9. 1950.
330 SOA Praha, f. ČSA, karton 116, Zápis ze VI. ředitelské schůze, 3. 6. 1949.
Ukázka elektronické knihy