Dalším faktorem, který ovlivňuje velikost vytěsňovacího efektu, je sklon IS křivky. Čím je IS křivka plošší, to znamená, čím citlivější jsou investice na změny úrokové míry, případně čím vyšší je hodnota výdajového multiplikátoru, tím méně vzroste při fiskální expanzi důchod a úroková míra. Výsledkem je velké vytěsnění a malá účinnost fiskální politiky.
Analýza prováděná pomocí modelu IS‑LM má jistá omezení z hlediska praktické aplikace modelu na skutečnou ekonomiku. Model popisuje uzavřenou ekonomiku v krátkém období, kde je cenová hladina považována za stabilní. Na rozdíl od skutečné reality se zde pracuje pouze s jedinou úrokovou sazbou, přičemž ve skutečnosti existuje několik různých úrokových sazeb – trhy statků jsou ovlivňovány reálnou úrokovou sazbou, zatímco trhy peněz se řídí sazbou nominální. V modelu se setkáváme i s absencí inflačních očekávání, která ve skutečné ekonomice hrají důležitou roli a ovlivňují řadu reálných procesů. Navíc je nutné připomenout předpoklad schopnosti centrálních bank plně kontrolovat nabídku peněz, což není v souladu s pozorovanou realitou. Omezení modelu oproti skutečné ekonomice se projevují v účincích použitých opatření fiskální či monetární politiky – v realitě mohou použité nástroje mít odlišnou míru nebo intenzitu očekávaného dopadu.
Důležité pojmy
křivka IS
• křivka LM • reálný důchod • autonomní výdaje • výdajový multiplikátor
• poptávka po penězích • nabídka peněz • úroková míra • celková rovnováha • vytěsňovací efekt • fiskální a monetární politika