„Dědeček by to tady miloval… býval by to miloval,“ opravila se smutně.
Její slova ho vrátila zpátky do drsné reality. Tohle byla Torova vnučka, a tím se pro něj stala nedostupnou.
nastartoval motor.
cítil na sobě její tázavý pohled, ale nezareagoval. vjel na nádvoří, šlápl na brzdy, vystoupil z auta a šel jí otevřít dveře.
Tvářila se zmateně. věděl, že kdyby se jí podíval do očí, viděl by tam bolest. p roto to neudělal.
„Mám ještě nějakou práci,“ řekl stroze. „Je už pozdě, tak seženu Domeniku, aby vám ukázala váš pokoj. nebude vám vadit, když si dáte večeři tam?“
Anna nevěděla, co si má myslet o jeho náhlé změně postoje. beze slova ho následovala po schodech a vešla za ním do vstupní haly.
na stropě tu visel obrovský křišťálový lustr a z obrazů, zavěšených na zdech, se na ni dívali předkové majitelů. na stropě byly barevné fresky, znázorňující pastorální scény.
„Domenica už je tady.“
Anna viděla, jak k nim přichází nějaká žena v hedvábné halence a šedé sukni. Tmavé vlasy měla už postříbřené, ale tvář úplně bez vrásek. byla to i přes svůj věk atraktivní žena.
„Doufám, že jste měli oba příjemnou cestu.“
Soren místo odpovědi jen něco nesrozumitelného zabručel. Začínala na něj mít zlost.
c hoval se tak proto, že před ní odhalil trhlinu ve svém brnění? l itoval toho, že jí dal nahlédnout do svého soukromí a odkryl jedno ze svých zranitelných míst?
„Tohle je Domenica, která je tu mnohem víc než jen hospodyní.“
Ta volba slov okamžitě vyvolala spekulace, ale Anna navenek zůstala klidná a usmála se.
„ naše cesta byla… dlouhá,“ podotkl Soren.
Měl v úmyslu podat Anně jen základní informace o paláci, ale místo toho před ní otevřel svoje nitro. něco takového nikdy nedělal. cítil se teď nesvůj kvůli tomu, co všechno jí řekl.
Hlasitě si odkašlal a snažil se vzpamatovat.
v duchu si znovu připomněl, že kdyby se vyspal se svým nepřítelem, nebo s kýmkoli, kdo k němu má nějaký vztah, přineslo by mu to komplikace. Za pár okamžiků rozkoše by zaplatil příliš vysokou cenu.
Anna zůstala stát stranou a v duchu přemýšlela, jestli se úmyslně mezi sebou začali bavit italsky, aby ji vyloučili ze své konverzace, nebo je jen zbytečně přecitlivělá.
Ať tomu bylo jakkoli, stalo se to. Rozhovoru se neúčastnila, a tak se rozhlédla kolem sebe po rozlehlé hale. v šechno tu bylo navržené tak, aby to oslnilo příchozí. A to se povedlo. v duchu přitom Anna přemýšlela, jaká je tu asi role téhle ženy. Zdálo se, že k sobě mají se Sorenem hodně blízko, ale nepřipadalo jí pravděpodobné, že by se jednalo i o intimní vztah.
„ nechám vás teď ve schopných rukách. uvidíme se zítra. Možná, že vám chvíli potrvá pořádně se tu zorientovat.“
„Já potřebuju jen vědět, kde je knihovna. p roto jsem tady,“ podotkla a v duchu ji potěšilo, když viděla jeho překvapený výraz. c htěl s ní jednat jen pracovně, tak se rozhodla mu vyhovět.
neohlédla se, když stoupala za Domenikou nahoru po schodišti, i když slyšela, že se zastavil, a cítila na sobě jeho pohled.
c elou cestu po zdánlivě nekonečných chodbách jí
ta žena vyprávěla o historii budovy, ale Anna se nedokázala soustředit.
p rošly kolem několika otevřených dveří. Ráda by do nich bývala nahlédla, ale ta žena ani jednou nezpomalila krok.
Anně se ulevilo, když konečně zůstala stát.
p ůda, se kterou jí Soren pobaveně vyhrožoval, byla ve skutečnosti luxusním apartmá.
nemohla se už dočkat, až vyzkouší obrovskou mramorovou vanu, a sprchový kout byl mimochodem dvakrát větší než celá její koupelna.
když se Domenica zmínila o večeři, Anna zavrtěla odmítavě hlavou a ukázala na ustlanou postel, na které ležela úhledně složená jedna z jejích nových nočních košilí.
„ nemám hlad,“ podotkla s úsměvem. „Čaj –,“ kývla hlavou směrem ke stolu vedle krbu, na kterém stál vedle vázy s čerstvými květinami tác s čajem „– mi bude úplně stačit.“
Žena přikývla. „Dobře. v lednici jsou ještě studené nápoje, ale kdybyste si to rozmyslela a cokoli si přála, stačí vytočit nulu.“ u kázala na starožitný telefon, který ležel na nočním stolku.
Anna po krátkém průzkumu našla všechny svoje osobní věci, včetně oblečení, které muselo dorazit v předstihu, protože už bylo úhledně složené ve skříních v oddělené šatně.
konečně si zula boty a s kartáčem se stříbrnou rukojetí v ruce vešla do koupelny, která měla velikost fotbalového hřiště.
odkryla víčka z několika skleněných lahviček, přivoněla a pak si jednu vůni vybrala. posadila se na okraj vany, otočila oběma kohoutky a do tekoucí vody nalila trochu oleje. ve vaně se okamžitě vytvořila pěna a koupelnou se začala linout exotická vůně.