b [–] – součinitel zohledňující velikost otvorů v obvodových stěnách nebo střeše požárního úseku (event. vliv přívodu vzduchu nuceně vzduchotechnikou). Součinitel „b“ nabývá hodnot od 0,5 po 1,7, a požární zatížení tedy může razantně snížit i zvýšit. Zjednodušeně lze říci, že čím větší plochu otvory zaujímají, tím lépe, protože uvolněné teplo a zplodiny hoření se v místnostech nekumulují,
c [–] – součinitel zohledňující instalaci požárněbezpečnostních zařízení (hasicí zařízení, elektrická požární signalizace, požární větrání apod.) v požárním úseku. Součinitel „c“ může požární zatížení vždy jen snížit (nabývá hodnot od 0,5 po 1,0), kdy hodnota 1,0 platí pro ty situace, kdy v požárním úseku není instalováno žádné požárněbezpečnostní zařízení.
Tab. 4.3 Příklad nahodilého a stálého požárního zatížení a výpočtového požárního zatížení pro vybrané provozy
Pro další určování požárního rizika požárního úseku a pro určení stupně požární bezpečnosti je nejdůležitější výpočtové požární zatížení pv. To lze stanovit podrobným výpočtem dle výše uvedeného vzorce, nebo lze využít hodnoty dané normou pro daný provoz (tabulka 4.3).
Všimněte si, že existuje mnoho „druhů“ požárního zatížení: požární zatížení p , stálé požární zatížení p s, nahodilé požární zatížení p n a výpočtové požární zatížení p v Názvy vypadají podobně, ale je mezi nimi rozdíl a mají i různé použití.
4.4.2 Stupeň požární bezpečnosti (SPB)
Stupeň požární bezpečnosti se určuje pro každý požární úsek a je důležitým ukazatelem míry bezpečnosti pro objekt z hlediska šíření požáru z jednoho požárního úseku do dalšího. Celkem je definováno sedm stupňů požární bezpečnosti značených římskými číslicemi I–VII, přičemž požární úsek v I. SPB je „nejméně nebezpečný“ a VII. SPB je z požárního hlediska „extrémně nebezpečný“. Je proto zřejmé, že čím vyšší má požární úsek stupeň požární bezpečnosti, tím vyšší budou požadavky na požární odolnost nosných a ohraničujících konstrukcí (tzv. požárně dělicích).
Stupeň požární bezpečnosti lze určit z tabulky 4.4; určuje se z:
• výpočtového požárního zatížení,
• hořlavosti konstrukčního systému,
• požární výšky objektu.
Tab. 4.4 Určení stupně požární bezpečnosti požárních úseků v nevýrobních objektech [41]
Všimněte si, že SPB závisí na požární výšce celého objektu! Je tedy jedno, zda požární úsek určité funkce bude v objektu v prvním, nebo posledním podlaží, vždy bude mít stejný SPB.
Příkl A d
Zatřiďte tyto požární úseky do stupně požární bezpečnosti:
4.5 Stavební konstrukce a požární odolnost
Pro požární bezpečnost stavby je klíčové, aby určité stavební konstrukce po jistou dobu požární odolnosti vzdorovaly účinkům plně rozvinutého požáru. V objektu nesmí být ohrožena únosnost a stabilita těchto konstrukcí a nesmí dojít k šíření požáru mezi požárními úseky. Dosud byl popisován požární úsek, jeho požární riziko a stupeň požární bezpečnosti. Právě stupeň požární bezpečnosti určí, po jak dlouhou dobu musí spolehlivě plnit svou funkci dva základní typy stavebních konstrukcí, a to:
• nosné konstrukce – nosné stěny, sloupy, průvlaky, stropy, nosníky apod.,
• požárně dělicí konstrukce ohraničující požární úsek – požární stěny, požární stropy a požární uzávěry otvorů v těchto konstrukcích (dveře, vrata, revizní dvířka apod.). Požárně dělicí konstrukce často bývají i nenosné (např. příčka mezi byty nebo jinými požárními úseky nebo požární podhled).
Nenosné konstrukce uvnitř požárního úseku (např. příčky uvnitř bytu) se nikterak neposuzují a v případě požáru se s nimi vůbec neuvažuje, tj. jako by v požárním úseku vůbec nebyly.
4.5.1 Požární odolnost
Požární odolnost je doba v minutách, po kterou jsou schopny nosné a požárně dělicí konstrukce odolávat účinkům požáru bez porušení požadované funkce, tj. doba, ve které je dosažen tzv. mezní stav (zejména únosnost, celistvost a izolační schopnost).
Požární odolnost určují mezní stavy a doba v minutách. Nedílně s tímto zápisem se uvádí i druh konstrukce (DP1, DP2 nebo DP3).
Ukázka elektronické knihy