na přehlídce
100
Bělský (vpravo) se dívá Churchillovi do očí
čs. vojáků v hrabství Warwickshire na dohled od zámku Moreton Paddox. (Franta Belsky Estate)
Věčnost s Churchillem
„Jednoho dne dorazil Churchill. Zastavil se před každým vojákem, podíval se mu hluboce do očí, jako by ho hypnotizoval a dodával mu novou sílu,“ vybavil si Bělský moment, který navždy změnil jeho uměleckou kariéru.148 Začalo poprchávat. František si všiml, jak je ministerský předseda, opřený o hůlku, nakloněný. Přišel k němu. „Bylo to, jako by to trvalo celou věčnost, když se na mě díval a já na něj. V tu chvíli jsem si řekl, že jednoho dne možná udělám sochu tohoto muže, který si zaslouží být zachycen pro budoucí generace právě tak, jak vypadal tento den.“149
19. dubna 1941 pronesl Churchill projev, v němž sliboval, že Československá republika bude svobodná ve svobodné Evropě: „Velká Británie nepřestane válčit vší mocí, všemi zdroji své říše, nikdy nepřestane ani se nestáhne zpátky z boje, dokud nebude mít prostředky, aby mohla zabezpečit skutečné osvobození a obnovení Československa,“ reportoval o jeho vzkazu v novinách Jiří Mucha.150 Básník Jelínek to jako redaktor BBC považoval za senzační prohlášení. V červenci téhož roku Churchill uznal československou vládu v anglickém exilu jako budoucí vládu osvobozeného Československa. Beneš se téhož roku rozepsal o tom, „proč jdeme s Britskou říší“.151
Československý lid podle Beneše měl vždy „touhu uplatnit demokracii a kulturně vždy směřovat spíš k Západu“.152 On sám si byl jistý, že americká a britská demokracie se nepoddá fašistickým a nacistickým diktátorům, proto zvolil Londýn jako místo odboje. Oceňoval vlastnosti Britů v těžkých chvílích: chladnokrevnost, vysokou morálku a odhodlání. „Britská říše prostě vyhrát může a musí, poněvadž bojuje za vše, co v naší civilisaci stojí za největší zápas na život a na smrt.“153 Tento zápas Bělský prožil od začátku do konce. Navždy ho ovlivnil v jeho politických postojích a taky v interpretaci britské a české historie v rozhodných hodinách.
Student s plynovou maskou
Na uměleckou školu odešel v uniformě, s plynovou maskou, přilbou, puškou, sumkami a bodákem. Popisoval, že „dostával zvláštní úkoly, aby vymodeloval plastické mapy,“ kam měli seskočit Kubiš a Gabčík ve výsadku Anthropoid.154 Přihlásil se taky k parašutistům, ale neuspěl.155
Ve stejném roce ho přizval Jiří Mucha, aby mu ilustroval novelu Ugie a cesta na konec světa 156 Vykresluje atmosféru z jara 1941 po bombardování Coventry a londýnské City. Dva českoslovenští vojáci na dovolené se vydají na tajemnou cestu do Skotska. Za řekou Ugie narazí na opuštěný dům. Podle pověr tam straší. Nakonec se ukáže, že se tam skrývali němečtí agenti. Po válce označil povídku literární kritik Václav Černý za nenáročnou a málo zdařilou kratochvíli.157 V roce 1941 hned po vydání vzbuzovala
takový zájem, že si jeden výtisk vyžádal i skladatel Bohuslav Martinů.158
Bělský byl o šest let mladší než Jiří Mucha. Padli si do oka. Dokládá to i fakt, že mladý voják mohl portrétovat jeho manželku Geraldine, skotskou skladatelku. Bustu z nepálené sádry z tohoto období její syn John uchovává v soukromé sbírce dodnes.159
„Vojín Bělský, první Čechoslovák přijatý do Královské koleje umění, za svého pobytu ve Velké Británii projevil pozoruhodné sochařské