připomnělysejívhlavěpovinnosti. No tady to teda vypadá, zhrozila se,kdyžvešladohaly.
Pustilasesobtížemidoúklidu,akdyžpřišlanařadupohovka,na kterébylasIvanem,ještěvícsejívybavilychvilkyzvečera.Musela natostálemyslet.Docelajipřekvapilo,žejínijaknevadí,žesivčera asiužilRadeksKristýnou.Onasamabysicenikdynicpodobného nenavrhlaaanibynedalanajevo,žesejíIvanlíbí.Bylvždynadvěcí azábavný.Líbilsejíprostěavčerapoznalaiturozkošmilovánísním. Necítilažádnouvinuaužvůbecjitonemrzelo.Jennevěděla,jakto teďbudesnimidál.
„TojstedomluvilisRadkem,nebosKlárou?“pustilaseKristýna doIvana,sotvasezanimizavřelydveřeapotáceliseulicíkdomovu. Nevypadalatedyvůbecspokojeně.
„Mysleljsem,žesetitolíbí,“kontrovalIvan.
„Plazilsepomnějakohroch.Střízlivábychtonevydržela.Ale nechtěla jsem vám kazit zábavu,“ podotkla uštěpačně. „Vůbec nechápu, jak nás to mohlo napadnout, ale ty sis sKlárkou užil,“ nepřestávalaKristýnapopichovat.
„Prosím tě, už to neřeš,“ pokoušel se Ivan ukončit nikam nevedoucídebatu.„Vždyťonicnešlo.“
„Notodoufám.“
Konečněsetakydoplazilidomůazalehli.Ještě,žejezítraneděle.
Ivansepřevalovalvpostelianeaneusnout.
SexsKlároupředčilito,vcodoufalvesvýchtouhách.Dostalpo dlouhédoběto,nacouždomadávnozapomněl.Klárkamuvlastně běhemkrátkéchvíledalavícevášně,nežKristýnazaposledníroky.
Muselpořádmysletnato,žesitomusíspoluzopakovat.
Nebylsialejistý,jestlibudeKlárachtítpokračovat.
Zapůlroku užbylovšechno úplnějinak.Ivan seděl sKlárou vkavárně a spřádali děsivý plán, jak vyřešit jejich novou životní situaci.Zatímcoonsepředměsícemsjednímkufremodstěhovalod
Kristýnyabylojasné,žerozvodjeužjenomotázkoučasu,Klářino manželstvíipřesjejínechuťbylozatímstálenedotknutelné.
Rádabytonějakvšechnovyřešila,alenevědělajak.Popravdě, chtělabysiceužbýtažítjensIvanem.Alepravdatakyje,žeona vlastně nic neumí, že ji Radek, jako majitel slušně vydělávající cestovkyaněkolikarealit,vlastněodnaučilvnímatrealituatvrdost dnešního světa.Zvykla si věnovat se pouzekoníčkům anějak se přestalazajímatoto,kdenavšechnobrát.Ivannikdynepatřilmezi bohatšíčástobyvatelstvaakevšemuzdomuodešelsjednímkufrem.
Ažpřílišjasněsiuvědomovala,žebezRadkajenamiziněsIvanem ibez něho a odsouzena knuznému životu. Ale kIvanovi ji přitahovalovšechnoostatní.Navícsepřecejenbála,žebymohlapřijít osyna, když by se důvody jejího případného rozvodu umocnily
Radkovýmikontakty.
„Musímetoudělat,jáužtakhledálnemůžu,“přerušilIvanjejich mlčení.Drželisezaruceajakobyseobabálipokračovatdálvplánu, kterývymyslelipřednedávnem.
„PaneBože,vždyťjetoúplněbezrizika,“snažilseIvandáloba ubezpečit a dodat si tak více odvahy. „Vpondělí to uděláme, nemůžeme to pořád odkládat. Nakonec se ještě něco pohnojí. Apondělíjeideální.“
„Mášpravdu,“přikývlaKlára,vymanilasezesevřeníIvanových rukouavytáhlazkabelkykuspečlivěposkládanéhopapíruaklíčea vševložiladoobálky.
„Jetamvšechno.Teďjetonatobě.“
Kdyžšlivečernímměstem,KláraještědomůaIvannaubytovnu, obavěřili,žeužtonebudedlouhotrvatanebudoumusetsvůjvztah tajit,žeječekákrásná,společnábudoucnost.
Plánbyljednoduchý.BylopotřebasejenzbavitmanželaKláry, IvanovakamarádaRadka!
„Každopádnětambudemeoba,“ujišťovalseIvan.„Jestlinepřijdeš, nejdudotoho.“
„Neboj.“Políbilahoarozešlise.
Tolik toho spolu museli vymyslet a překonat, říkala si cestou domů. Byla přesvědčená otom, že vše vymysleli dokonale, že manželovyzvykystáledobřezná.Takyvěřila,žeznáIvana.Alejak seukáže,vobousehodněspletla.
Ivanovi se na ubytovnu moc nechtělo, a tak se stavil ve své oblíbenéhospůdce.Takovýchužbyloveměstěposkrovnu.Jemuplně
vyhovovalajakatmosféra,podobajícísepřístavnímpajzlům,taksemu takylíbilymírnéceny.Penězitotižnikdymocneoplýval.Kdyžještě Ukázka elektronické knihy