Útěk na venkov (Ukázka, strana 99)

Page 1

začínala sama se sebou prohrávat. „Myslím, že by se nanejvýš dalo říct, že je to docela… docela, ehm… zvláštní.“

Ella se kousla do rtu, když se podívala na aranžmá, které vypadalo, jako by ho tvořil nějaký opilec. „Je to strašné,“ ušklíbla se.

„Jo.“ Bets ji dloubla do žeber.

„Opravdu příšerný.“

Bets přikývla a odfrkla si. Pak se na sebe podívaly a obě vyprskly smíchy.

Nakonec se uklidnily a opřely se o dřevěnou lavici. Ella zvažovala možnosti a nakláněla hlavu ze strany na stranu.

„Tím si nepomůžeš,“ poznamenala Bets.

„Já vím,“ povzdechla si Ella. „Asi budu muset skočit do Tesca –“

„Dobré odpoledne, dámy. Vypadá to, že jste se tady činily.“

Ella se otočila a spatřila faráře, jak kráčí uličkou ve splývavé černé sutaně.

„Dobré odpoledne.“ Skoro se jí chtělo přikývnout nebo udělat pukrle.

„Můj dobrotivý Bože, co to má být?“

Zastavil se před první lavicí, zamžoural přes svoje kulaté brýle a pečlivě si jejich aranžmá prohlížel, načež udělal několik kroků doprava, aby si ho prohlédl z jiného úhlu.

Ella ztuhla, zahanbeně zrudla a už se chtěla omluvit.

Richard popošel ještě několik kroků a naklonil hlavu ke straně. „Musím říct, že je to docela dramatické.“ Přistoupil blíž a nejistě se dotkl hlavičky tulipánu.

„Hmm.“ Založil ruce na hrudi a zůstal stát v tichém rozjímání.

Za jeho zády se Bets znovu rozchichotala.

„Je to opravdu symbolické, že?“

Ella otevřela pusu, ale nestihla nic říct.

„Musím říct, že je to velmi zajímavé aranžmá. Vzhledem k tomu, že se blíží Velikonoce, předpokládám, že tulipány

97

znázorňují Kristovu krev a drát trnovou korunu a v kombinaci se zeleným listím a bílými květy by se dalo říct, že představují znovuzrození přírody během jara.“

Bets si zakryla ústa rukou a podívala se na dřevěné trámy vysoko u stropu. Ella viděla, jak se jí ramena otřásají smíchy.

„Vidíš, Ello!“ zvolala, když se konečně uklidnila. „Říkala jsem ti, že to Richard pochopí.“

„No jistě,“ přikývla Ella a snažila se udržet vážnou tvář. Přemítala, jakou nabubřelou frází by je asi teď poctil Patrick. „Jsem potěšena, že chápete kvintesenci filozofie tohoto díla.“

„Nejsem si ale jistý, co na to řeknou naše dámy.“ Farář zavrtěl hlavou, otočil se k ní a ona si všimla, že mu v očích tančí šibalské jiskřičky. „Těším se na zítřek.“

98

Kapitola 13

Na tom dát si horkou koupel a vklouznout do flísového overalu, i když na něm byli svítivě růžoví, zelení a žlutí sloni, bylo něco velmi uklidňujícího. Byla to ta nejkřiklavější a nejšílenější věc v jejím šatníku. Záměrně zapomenutý dárek z punčochy z loňských Vánoc od Elliny matky, která nikdy nepochopila, že dárky do nadílky musejí být dost malé na to, aby se do punčochy vešly. Ella ho objevila, když konečně vybalila jeden ze svých kufrů.

Nalila si sklenku červeného vína a provinile se podívala na modrou kartičku od Magdy na nástěnce. Pořád jí vrtalo hlavou to květinové aranžmá. Kartičku sundala a přešla k francouzskému oknu. Slunce se začalo sklánět k západu a obloha se zbarvila dorůžova.

Vzduch naplnila jemná vůně a ona se vydala za ní k malému stromku, jehož větve byly ověšeny chocholkami šeříku. Teprve když k němu došla, uvědomila si, že se zahrada táhne dál, než si původně myslela. Cítila se trochu hloupě, když si přečetla Magdina slova.

Nikdo ji tady nemohl vidět. Přikrčila se, prošla pod jednou z větví a prudce se zastavila. Tahle druhá zahrada připomínající tajnou komnatu byla téměř celá obklopená listnatými stromy, které jako by se skláněly dovnitř a snažily se ji chránit před skutečným světem. Krokusy, barvínek, srdcovky, plaménky, ladoňky a modřence vytvářely nádhernou barevnou paletu různých

99
Ukázka elektronické knihy

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.