Sledovala ho pohledem. Když se vrátil z koupelny, měl nasazený kondom.
Znovu se posadil na okraj postele, posunul ji před sebe a přetáhl si její svázaná zápěstí přes hlavu. Lokty se opřela o jeho ramena. Poručil jí, aby se rozkročila a postavila se tak, aby měla jeho stehna mezi nohama.
„A teď pomalu. Nechci, aby tě to bolelo.“ Vzal se do ruky a druhou rukou ji vzal za bok a přitahoval ji k sobě.
Chtěla ho do sebe vzít, poklesla v kolenou, ale on se dlaní objímal, takže mohla do sebe pojmout jen špičku penisu. Zasténala.
„Bolí?“
„Ne. Everette. Prosím, přestaň už.“ Sklonila hlavu a přisála se k jeho krku.
„Podívej se na mě, Bianko.“
Zvedla hlavu a pokusila se zvednout těžká víčka.
„Neodvracej pohled. Chci vidět, že si konečně uvědomuješ, že mi patříš. Že jsi moje.“
už jí to nepřipadalo jako hra.
o přel se i druhou rukou a dovolil jí, aby ho do sebe pojala celého. Celou ji naplnil. To já jsem ho prosila, aby to udělal, pomyslela si. Bere si mě tak sebejistě, jako bych ležela na zádech.
Vložil ruku mezi ně, na místo, kde byli spojeni. Hladil ji, dráždil ji.
orgasmus byl jako exploze. Byl jako obrovský náraz. Přestala vnímat, myslet, nic neviděla. Jako by se rozpouštěla.
„otevři oči, drahá. Je to nádherné.“
orgasmus jí probíhal celým tělem, cítila jeho vlny v břiše, v údech. Nemohla promluvit. Z hrdla se jí draly jen nesouvislé extatické zvuky.
„Ano,“ zašeptal. Pevně ji držel na svém klíně,
dokud křeče orgasmu trvaly. „A teď jsi moje, že ano?
Jsi celá moje.“
Byla. Byla jeho i hluboko ve své duši. Nikdy ji žádný muž nerozerval na části, aby je zase dal dohromady jen tím, jak ji hladil po zádech a jak ji držel v náruči.
Ale on její nebyl.
Pořád byl v ní, aniž by jeho erekce opadla. Jeho sebeovládání bylo skoro děsivé. Když křeče opadly a dech se jí zklidnil, políbil ji na bradu. „Víš, co bude teď, miláčku?“
Nedokázala si to představit.
„Položíš se na záda, budeš myslet na mě a zjistíš, na kolik dalších způsobů mi budeš ještě patřit.“
K výbuchu došlo šest bloků odtud, ale cítil otřes i v domě, kde bydlel. Běžel ke schodišti. o sebe Everett strach neměl. Věděl, k čemu došlo. Dokonce věděl, že už je pozdě, ale musel se tam dostat. Musel tomu zabránit.
Venku se válel hustý kouř. Napřahoval ruce, hýbal nohama, ale nebylo to k ničemu. Byly těžké jako beton. Nedostanu se tam.
Část jeho mozku věděla, že je to sen, že jeho úsilí je marné, ale pořád se pokoušel tam doběhnout. Musel tomu zabránit.
Stál u převráceného invalidního vozíku, kola se ještě točila. Muž, kterému vozík patřil, ležel vedle něj tváří k zemi. Jeho tělo, už jednou vážnou nehodou poničené, utrpělo znovu těžké zranění. Kvůli mně.
„Everette.“
Freja? Ona tady přece nemá být?
S nenávistným výrazem ve tváři jím cloumala. Nenáviděla ho za to, co udělal, ale nemohla ho nenávidět víc, než se nenáviděl sám.
„Everette, probuď se.“
Sen se rozplynul. otevřel oči. V mysli byl pořád v Dubrovníku, ale pomalu se vracel do Miami.
Byl v hotelovém apartmá. Bianca mu něžně přejížděla rukou po hrudi. „už je to dobré, už je to v pořádku,“ uklidňovala ho šeptem.
Tělo měl zvlhlé potem.
Zatraceně, pomyslel si, proč jsem si neuvědomil, že nebudu spát sám? Děsivé sny se mu vracely, kdykoliv tvrdě spal. Po vášnivém milování, kdy z obou vyždímal i poslední zbytky sil, upadl málem do kómatu.
„Měl jsi noční můru? Srdce ti tluče skoro nahlas.“
odsunul její ruku a přetáhl si přes sebe cíp pokrývky.
„Chceš o tom mluvit?“ zeptala se mírně.
„Ne. Spi dál.“ Promnul si oči a vstal z postele. Pochyboval, že znovu usne. Pokud ano, určitě ne na dlouho a ne vedle ní. Noční můry byly jeho soukromé peklo a zasloužený trest za to, co provedl.
Měkkou dlaní se dotkla jeho zad. Její dotek ho měl utěšit, ale měl opačný efekt. Znovu se probudilo jeho libido. Jak je to možné? Chvíli vážně uvažoval o tom, že milování by mohlo zafungovat, že by mohl přijít na jiné myšlenky, ale pak by zase usnul a byli by tam, kde jsou teď.
Vstal a natáhl si slipy.
„Kam jdeš?“
„Potřebuju malou chvilku.“ Nepodíval se na ni, protože kdyby to udělal, skočil by k ní do postele.
V obývacím pokoji zamířil k baru. Nalil si dvojitou skotskou. Šel k oknu. Všiml si, že dole u bazénu ještě
kolem baru postávají a baví se poslední účastníci nějakého večírku přesto, že už začalo svítat.
Neměl jsem se s ní milovat. Takže tolik k pravidlům, která jsme stanovili!