Postupy v ošetřovatelské péči 4
Hygienická péče, péče o lůžko, polohování pacienta
H ygienická péče, péče o lůžko, polohování pacienta
nepolohovat pacienta přímo na zdravotnické prostředky (katétry, drenážní systémy, dlahy, fixátory, cizí tělesa)
respektovat fyziologické postavení kloubů, tzv. do střední/neutrální polohy31
každou polohu přizpůsobit problémům a potřebám pacienta
u ležícího pacienta nezvyšovat horní část lůžka více než 30°; pokud je vyšší poloha nutná (pro snazší dýchání, prevenci ventilátorové pneumonie atd.), upřednostnit semi-Fowlerovu polohu (zvýšení hlavy a trupu do úhlu 15–45°); pacient by měl být polohován a podepřen tak, aby se zabránilo jeho sesunutí v lůžku a působení střižných sil
u pacienta sedícího v křesle nebo na invalidním vozíku musí nohy spočívat na podlaze nebo stupínku, případně na opěrce vozíku
při posouvání/přesouvání pacienta minimalizovat třecí síly používáním vhodných rolovacích podložek32 a technik, aby nedošlo k poškození kůže (umožnit pacientovi podílet se na pohybu, manipulovat s pacientem jemně a pozvolna)
Pomůcky
polohovací lůžko
speciální matrace a podložky
polštáře
pomůcky různých tvarů a velikostí z molitanu – válce, klíny, čtverce, obdélníky, korýtka, věnečky, křesílka atd.
perličkové/kuličkové pomůcky různých tvarů a velikostí – válce, kruhy, žebrovky, polštáře ve tvarech klínů, polštáře v podobě písmen C, E, X atd.
pomůcky různých tvarů a velikostí z jiných hmot – gelové podložky
podložní antidekubitní kruh molitanový/perličkový/z paměťové pěny – zajišťuje odlehčení tlaku na sakrální oblast
31 Neutrální (střední) poloha – umožňuje kloubu ideální statické zatížení. Jedná se o postavení, při kterém je kloubní pouzdro napjato minimálně, kloubní vazy jsou uvolněny – síly působící na kloub jsou rovnoměrně
rozloženy na styčných plochách.
32 Mezi pomůcky určené k přesunu pacienta patří tzv. „roller“, kluzná podložka („slide sheet“), prkna na přesun z lůžka na židli a zpět („banán“), přesouvací manipulační pás, prkno na přesun pacienta.
antidekubitní podložky, sedáky, boty z polyesteru poskytující odlehčení, tepelnou izolaci a prodyšnost
speciální pomůcky – loketní návleky, dlahy z termoplastu, derotační boty, polyuretanové návleky na nohu
přídavná zařízení lůžka – hrazda, postranice
zdravotnická dokumentace
Provedení
U realizace jednotlivých poloh je vždy třeba dodržet obecné zásady uvedené v úvodu kapitoly (podle kineziologických a kinestetických zákonitostí) a provést kroky k řádné přípravě pacienta před výkonem, připravit si potřebné pomůcky33.
Poloha na zádech (supinační) (obr. 10)
Poloha na zádech je používána velmi často, může být proto také příčinou vzniku dekubitů na predilekčních místech zadní části těla (záhlaví, lopatky, trn C7, lokty, kost křížová, paty). Proto je třeba řádná kontrola a správné podložení pacienta. Poloha na zádech jako terapeutická poloha je využívána u pacientů např. s onemocněním břicha (zánětlivé procesy v dutině břišní), poraněním hrudníku nebo mozkolebečním poranění (otřes mozku, zlomenina báze lební). Může být využívána také jako poloha relaxační, např. při využití poloh konceptu Bazální stimulace® –mumie/hnízdo. Využití jednotlivých polohovacích pomůcek je velmi variabilní, volíme je tak, aby vyhovovaly pacientovu aktuálnímu stavu a potřebám.
Hlava
hlavu podložíme polštářem tak, aby páteř byla napřímená (hlava nesmí padat vzad, brada nesmí být přitisknuta k hrudníku), v rovině, případně hlavu otočíme k postižené straně; polštář má sahat jen k ramenům (ne až pod lopatky)
33 Pro lepší pochopení správného provedení jednotlivých typů poloh doporučujeme nahlédnout do publikací Rehabilitační ošetřovatelství v klinické praxi (Dosbaba, a kol. 2021) a Fyzická manipulace s pacientem v ošetřovatelské péči (Trešlová, Dolák, a kol. 2021), které zahrnují četné ilustrativní snímky v konkrétních krocích, jak správné polohy docílit.
Postupy v ošetřovatelské péči 4
Hygienická péče, péče o lůžko, polohování pacienta
H ygienická péče, péče o lůžko, polohování pacienta
Horní končetiny
HKK podložíme polštářem již od ramene v lehké abdukci (upažení od těla), vnitřní rotaci střídáme se zevní ve středním postavení; pokud jsou rotace omezené (u starších pacientů), nepoužíváme jejich plný rozsah
u lokte střídáme polohu ve flexi (ohnutí) s extenzí (natažení)
předloktí polohujeme střídavě v supinaci (dlaně vzhůru) a pronaci (dlaně dolů)
při polohování zápěstí a ruky měníme dorzální flexi (zvedneme hřbet ruky nahoru, prsty jsou pokrčené) se střední polohou zápěstí s dlaní otevřenou, nataženými prsty, abdukcí palce; do dlaně můžeme vložit malý míček (molitanový, perličkový) nebo malý srolovaný ručník/ obinadlo
Dolní končetiny
DKK uložíme do neutrální polohy, lehce podložíme kyčel polštářem, střídáme v různě velkém úhlu pokrčení (flexe); při natažení končetiny (extenzi) se snažíme zabránit nežádoucímu přepadání do zevní rotace pomocí polohovacích pomůcek; pokud zaznamenáme tendence ke kontraktuře kyčelního kloubu, podkládáme ještě pod hýždí
koleno udržujeme malým polštářem v mírné flexi (cca 10–20°), úhel flexe střídáme
střední postavení kotníku zajistíme opřením chodidel o polohovací pomůcku, aby nedošlo k plantární flexi a supinaci, špičky by měly směřovat ke stropu, chodidla jsou protahována pasivně, čímž se zabraňuje zkrácení svalů; zkontrolujeme tlak přikrývky na nárt (není vhodné zahrnovat přikrývku pod matraci), aby nedošlo periferní paréze n. peroneus34
pokud pod patu vložíme polohovací věneček, je nutné také vhodně upravit polohu kolene (podložit jej)
34 N. peroneus se odděluje z n. ischiadicus jako společný kmen n. peroneus communis a v oblasti prostupu do n. peroneus se dělí na povrchovou a hlubokou větev. Při svém průběhu obkružuje hlavičku fibuly, kde je uložen velice povrchově.