Někdy se ergoterapeut během ergodiagnostiky setkává i s klienty, které trápí nějaké následky úrazu či onemocnění, kvůli nimž až dosud nevyhledali lékařskou pomoc, ale kvůli kterým mají potíže s nalezením vhodného pracovního místa. Jindy mohou mít klienti potíže udržet si své zaměstnání právě kvůli následkům dříve neřešeného úrazu či onemocnění.
RA (rodinná anamnéza)
Při odebírání rodinné anamnézy se ergoterapeut kromě informací týkajících se onemocnění a příčin úmrtí členů rodiny klienta zaměřuje i na to, zda klient nepotřebuje o některého z členů rodiny pečovat. Zajímá ho samozřejmě i to, zda samotnému klientovi v případě potřeby je někdo z jeho rodiny schopen pomoci (např. s fyzickou dopomocí při přesunu z vozíku do automobilu, bez které se do zaměstnání nedostane apod.). To už se však částečně prolíná se sociální anamnézou. Má-li ergoterapeut k dispozici ověřené údaje, jako jsou jména či věk rodinných příslušníků klienta, může je využít také k vyšetření dlouhodobé paměti u některých klientů, jejichž vzdělání je limitující pro vyšetření dlouhodobé faktické paměti.
SA (sociální anamnéza)
Sociální, školní a pracovní anamnéza jsou domény ergoterapeuta, které zjišťuje při ergodiagnostice. Do sociální anamnézy, která je pro ergoterapeuta jednou z klíčových částí, patří informace o tom, v jakém prostředí klient bydlí a s kým tam žije. Důležité je také znát vztahy klienta se svými rodinnými příslušníky a přáteli, případně s kolegy, a to i v minulých zaměstnáních. Ergoterapeut se také klienta ptá, zda využívá či využíval nějaké sociální služby (např. osobní asistence, podporované zaměstnávání, sociální rehabilitace apod.), služby domácí péče, specializovanou autodopravu pro osoby s disabilitou nebo pomoc od dobrovolníků, sousedů či kolegů v bývalém zaměstnání.
Nezbytné jsou také informace týkající se finanční situace klienta. Někteří ergoterapeuti tuto část sociální anamnézy označují jako tzv. finanční anamnézu. Klienta se proto ptají na aktuální zdroj příjmů (např. podpora v nezaměstnanosti, nemocenská, invalidní důchod, příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu nebo dávky či příspěvky pro osoby v hmotné nouzi). Dále se zjišťuje, zda v posledních 60 kalendářních měsících čerpal nějaké finance z Úřadu práce ČR prostřednictvím příspěvku na zvláštní pomůcku. Do této kategorie pomůcek
patří např. schodolez, nájezdová rampa, úprava automobilu, bezbariérová úprava koupelny, vodící pes nebo indukční smyčka. Jedná se o pomůcky, které nejsou hrazeny z prostředků zdravotního pojištění. Ergoterapeut takové informace může potřebovat rovněž v případě, kdy klientovi doporučí pořídit si nějakou „zvláštní pomůcku“ kvůli kompenzaci poruchy některých tělesných funkcí ve vztahu k nástupu do zaměstnání. Také je potřeba zjistit, zda klient má průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P, díky kterému může využívat různých výhod.
V některých případech se ergoterapeut při odebírání sociální anamnézy může od klienta dozvědět také informace o jeho trestné činnosti v minulosti, výkonu trestu či o provádění veřejně prospěšných prací. Někdy vyjde najevo, že se klient potýká s velkými dluhy, exekucemi či s podobnými typy významných problémů, které ho mohou velmi limitovat či demotivovat k nástupu do zaměstnání. V některých případech je pak velmi vhodné požádat o další spolupráci sociálního pracovníka či psychologa, popř. předat klientovi kontakty na další odborníky mimo ergodiagnostické centrum, kteří by mu mohli pomoci s řešením svízelné životní situace (např. na právníky, policisty, daňové poradce či vybrané zaměstnance Úřadu práce ČR).
BA (bytová anamnéza)
Další důležitou částí vyšetření je zjištění bytové situace klienta. Někteří totiž mohou mít potíže s opuštěním domácnosti před odchodem do zaměstnání, jiní potřebují nebo chtějí pracovat z domova. Je proto potřebné zjistit, zda klientovi v opuštění domácnosti nebrání nějaké bariéry (např. příliš úzké dveře znemožňující průjezd vozíku, absence výtahu, točité schody). Uvažuje-li klient nad prací z domova (tzv. home-office), je zcela nezbytné zjistit, zda k tomu skutečně má ve své domácnosti vhodné prostředí. Vždy je třeba myslet na konkrétní náplň zvažovaných prací. Pokud bude jeho pracovním úkolem kompletovat nějaké zásilky, je také potřeba, aby měl kde uskladňovat veškerý potřebný materiál. Rovněž je nutné přihlédnout k tomu, zda klient svou domácnost sdílí ještě s někým dalším. Ergoterapeut se obvykle vyptává i na případné bariéry v koupelně či v jiných místnostech domácnosti. I to může být důležité ve vztahu k práci, protože nezbytným předpokladem pro udržení si zaměstnání je chodit do práce vhodně upravený a čistý. V některých ergodiagnostických centrech ergoterapeutky prováděly také ergodiagnostické vyšetření klientů, kteří kvůli finančním potížím souvisejícím s jejich zdravotním stavem žádný domov neměli
nebo kteří bydleli dočasně (několik měsíců) na chalupě bez kanalizace, splachovací toalety či celé koupelny. I v takových případech však bylo třeba zjistit, kde a jak tito klienti vykonávali hygienu.
ŠA (školní anamnéza)
S možnostmi pracovního uplatnění velmi úzce souvisí dosažené vzdělání klienta. Zásadní informací kvůli případnému doporučení absolvování nějakého rekvalifikačního kurzu je, zda klient má maturitu či nikoli. Na řadu takových kurzů se totiž klienti bez maturity nemohou dostat. Je tedy vhodné zjistit, jaký postoj zaujímají vůči případnému doplnění si vzdělání kvůli možnosti získat nějaké zaměstnání. Ergoterapeut by také měl vědět, zda klient absolvoval odborné kurzy, získal nějaké certifikáty a zda ovládá cizí jazyky (aktivně, pasivně, slovem či písmem).
PA (pracovní anamnéza), představa o pracovním uplatnění Nejdůležitější části anamnézy odebrané v rámci ergodiagnostického vyšetření je samozřejmě pracovní anamnéza, ke které se obvykle ergoterapeut v průběhu celého vyšetření ještě několikrát vrací. Měl by mít přehled o všech zaměstnáních, brigádách, absolvovaných stážích či dobrovolnických aktivitách. Je vhodné klienty ubezpečit, že si tyto informace ergoterapeut ověřuje kvůli tomu, aby měl představu o náplni konkrétních zaměstnání a pracovních činností, které si klient v průběhu svého života vyzkoušel. Rovněž by měl zjistit, v jakých pracovních prostředích se pohyboval a která povolání ho bavila či naplňovala. Ergoterapeut by měl vědět, které pracovní činnosti vykonával na základě pracovní smlouvy, jaké na základě dohody o provedení práce či provedení činnosti, kdy a jak dlouho to bylo (alespoň u klíčových pracovních míst klienta). Ergoterapeut se klienta rovněž ptá, jak měl v předchozích zaměstnáních rozvrženou pracovní dobu a jak mu dané nastavení vyhovovalo.
Hned na to navazuje dotazy zaměřenými na jeho představu o jeho dalším zaměstnání. Ptá se ho na ideální rozvržení pracovní doby (a pracovních dní) i na preferované pracovní prostředí. Ptá se i na další charakteristiky jeho případného pracovního uplatnění či zaměstnání, které by vykonávat rozhodně nechtěl.
Velmi často klienti sami nemají představu o tom, jak by mohlo vypadat jejich budoucí zaměstnání. V takových případech se osvědčuje dávat klientům na výběr z různých možností, jak by mohli mít
100