„Becky má pravdu. Tobě o peníze nikdy nešlo a tatínkovi taky ne.“
Dlouze pohlédla na svou matku a zeptala se: „Co by na to řekl táta, kdyby tu byl s námi?“
„A kdo teď nehraje fér?“ opáčila babička.
„Já,“ přiznala Maggie Atwoodová. „Protože obě známe odpověď.“
„Clint Atwood by si nalil další whisky a pak by prohlásil, že to necháme koňovi,“ řekla babička.
Pomalu a zhluboka se nadechla, a ještě pomaleji vydechla.
„Bůh odpusť bláznovi, jako jsem já,“ řekla a podívala se přímo na mě. Ale usmívala se. „Necháme to koňovi."
TŘICET Gorton
„Co tím chcete říct, že si to ta stará čarodějnice rozmyslela?“ uslyšel Gorton z reproduktoru v autě.
Jel na východ po Southern Boulevardu směrem k mostu, po cestě, která ho dovede na most z pevniny na ostrov, a nakonec k jeho domu na Ocean Boulevardu, místu, které on a jeho přátelé v žertu nazývali „ghetto“.
„Právě mi to oznámila ta malá chytračka,“ řekl Gorton.
„Naše Becky,“ zavrčel muž. „Takže mi chcete namluvit, že ty peníze odmítly?“
„Přesně tak.“
Myslel si, že před mostem stihne zelenou, ale ne, náhle naskočila červená a most se začal pomalu zvedat.
Skvělé, pomyslel si. Prostě skvělé. Tohle dopoledne je čím dál lepší.
„Tak co s tím uděláte?“ zeptal se muž.
„Vím, co uděláte vy,“ řekl Gorton. „Vyhrajete tu zatracenou Velkou cenu.“
„Když nezvítězím já, tak někdo jiný, ale ona v žádném případě,“ ozval se hlas v telefonu. „Včera to byl naprostý propadák. Jeden z nejsnazších skoků na trati. Vypadalo to, jako by se za každou cenu snažila prohrát.“
„Někdy se poštěstí, když to člověk nejmíň čeká,“ mínil Gorton. „Dokonce i moji Jets jednou vyhráli Superpohár.“
Oba muži se odmlčeli. Most byl stále nahoře.
„Dneska jste ušetřil trochu peněz,“ řekl muž. „A za dva týdny budete mít toho koně zcela pod kontrolou tak či tak, že?“
„Ale ta drzá holka se mnou mluvila, jako bych byl jeden z jejích stájníků,“ postěžoval si Gorton. Po krátké pauze se zeptal: „Pamatujete se na ten film s Tomem Cruisem a Jackem Nicholsonem, kde Nicholson ztratil nervy v soudní síni?“
„Pár správných chlapů.“
„Ty ženský se dneska pokusily vyjebat s nesprávným mariňákem,“ utrousil Gorton.
Seděl tam a bubnoval prsty na volant, zatímco se most konečně začal sklápět. Stále měl před očima výraz v Beckyině tváři. Holka, která den předtím přistála na zadku, se dneska tvářila, jako by něco vyhrála. Teď s ním každý člen té rodiny jednal jako s nějakým troubou.
„Jak jsem řekl, stačí, když zachováte klid.“
„Víte, kdo mě dokáže spolehlivě vytočit?“ otázal se Gorton. „Lidi, kteří mi radí, abych zachoval klid.“
„Ale no tak, jsem na vaší straně,“ ujišťoval ho muž.
„Tak mi zavolejte, jakmile budete mít něco, co budu moct použít proti nim,“ řekl Gorton. „Čistě pro případ, že bych to potřeboval.“
Už se chystal ukončit hovor, když muž řekl: „Moment, právě mě něco napadlo.“
„A co?“
TŘICET JEDNA
Byla neděle ráno a do kvalifikace na Velkou cenu zbýval necelý týden. Daniel a já jsme byli v sedlovně a Emilio venku sedlal Coronada.
Když se blížily závody, nenechal mě Daniel vůbec skákat na Sky. Ode dne, kdy se maminka zranila, jsem na Atwoodově farmě mohla trénovat jen na Coronadovi, abych se s ním co nejvíce sžila.
„Pořád myslím na to, že jestli vyhraju, vydělám víc než sto tisíc,“ řekla jsem. „A jestli prohraju, prodělám milion.“
„Ve noc dodo,“ řekl.
„Tomuhle nerozumím.“
„Nech to koňovi,“ přeložil mi to.
Ve čtvrtek jsem vyhrát nemusela. Potřebovala jsem jen zajet čistou jízdu, být mezi prvními čtyřiceti jezdci a postoupit do sobotního kola.
Teď jsem zvládla čistě celou dlouhou trať a čekala jsem na Coronadovi, zatímco Daniel stavěl další, takovou, s kterou se setkáme příští týden v Mezinárodní aréně. Kdo projede dlouhou trať za určený čas, kvalifikuje se na rozeskakování. O polovinu delší a dvakrát náročnější, jako projíždět plnou rychlostí bludiště.
Na předposlední překážce jsem skoro udělala chybu, když jsem Coronada dost nepodpořila, a cítila jsem, jak škrtnul nohama o břevno, ale neshodil ho. To byl celý Coronado. V okamžicích jako tenhle si měl jezdec představovat, že jeho paže pomáhají přenést koně přes překážku.
Já si tentokrát představila samu sebe, jak mi klouže z rukou.
Ale neupustila jsem ho.