rem k přídatné žláze), maximálně však 30 minut. V ideálním případě by matka mohla na konci 2. týdne po porodu odsát asi 500 ml mléka za den.
Odstříkané mléko by mělo být dítěti podáno co nejdříve po odsátí, dobré je využívat alternativních způsobů krmení (viz níže).
Každá matka by měla po porodu dostatečně spát, jíst, relaxovat a mít podporu rodiny ve svém odhodlání živit dítě vlastním mlékem. Případně mít možnost podpory laktačního poradce či jiné matky s toutéž zkušeností.
Uchovávání odstříkaného mateřského mléka
Odstříkané mléko je nutné uchovávat dle daných doporučení. Mléko je možno uchovávat ve sterilních lahvičkách nebo v jednorázových sterilních sáčcích na mateřské mléko.
Po odstříkání se mléko nechá vychladnout a dále se uchovává v chladničce, v teplotě 4–6 °C, kde může být uskladněno po dobu 24 hodin. Pokud matka ví, že mléko nebude do 24 hodin spotřebováno, je nutné mléko zamrazit při teplotě –18 °C. Takto může být mléko uchováváno po dobu 3 měsíců.
Vzhledem k uvedeným možnostem skladování a uchovávání je nutné na nádobky umístit nálepky s datem odstříkání, aby bylo zřetelné, do kdy je mléko použitelné. Zmražené mléko se rozmrazuje pomalu, nejlépe při pokojové teplotě nebo ve vodní lázni.
6.1.3 Alternativní způsoby krmení
Výhody alternativního krmení spočívají hlavně ve využívání aktivního pohybu jazyka, který je důležitý pro úspěšné kojení. Další výhodou je, že se aktivuje enzym lipáza, který štěpí mléčný tuk. Pokud se dítě daří krmit jednou z alternativních metod, je následně usnadněna cesta k dalšímu kojení.
Krmení lžičkou. Při krmení lžičkou je nutné dítě držet ve svislé poloze. Lžičku s mlékem přiložíme ke rtům dítěte a nakloníme ji, aby mléko mohlo ze lžíce vytéct. Před další dávkou ponecháme dítěti čas na polknutí mléka.
Krmení stříkačkou. Dítě opět držíme ve svislé poloze, případně ve zvýšené poloze. Bradu dítěte stlačíme jemně dolů, směrem k hrudníku. Stříkačku vložíme do jeho úst a jemně a pomalu vstříkneme malé množství mléka do úst dítěte, případně přenecháme aktivitu na dítěti. Děti
s lepším sacím reflexem jsou schopny si mléko ze stříkačky vypít samy. Při tomto krmení je nutné dbát na to, aby dítě při sání spolupracovalo.
Krmení po prstu. Dítě položíme do svislé/zvýšené polohy proti sobě, do úst dítěte vsuneme polovinu druhého článku prstu (ukazováčku, malíčku)
tak, aby nehet směřoval k jazyku. Bříško prstu směřuje na patro, kde stimuluje sací bod a dítě tak pohybuje jazykem. K prstu přiložíme silikonovou cévku připojenou na stříkačku s mlékem/ stříkačku s mlékem. Tento způsob krmení je také rehabilitací svalů dutiny ústní (obr. 14).
Krmení kádinkou. Dítě uvedeme do zvýšené polohy. Nakloněnou kádinkou se dotkneme nejprve rtů dítěte. Jako reakce na tento podnět by mělo být vysunutí jazyka a jeho stočení do pohárku. Tím dítě získá mléko z kádinky. Krmení z kádinky se využívá u dětí s rozštěpem rtu a patra, s poruchou koordinace sání a polykání.
Krmení ze suplementoru. Suplementor je nádobka, která je naplněna výživou pro dítě. Je zavěšena dnem vzhůru, může být umístěna na hrudi maminky. Velmi tenké a flexibilní hadičky jsou připevněny podél matčiných bradavek a při sání dítěte se mléko uvolňuje. Tato metoda je vhodná v případě opětovného nastartování dostatečné tvorby mléka (obr. 15).
6.1.4 Náhradní umělá výživa
Nemůže-li matka z nějakého důvodu kojit (závažné onemocnění, užívání některých léků), má-li nedostatek mateřského mléka nebo dítě nechce kojit, je kojení nahrazováno umělou formulí.
Standardní mléčné formule jsou určeny pro zdravé děti, přičemž obsah jednotlivých živin vychází ze studií o složení mateřského mléka. Doporučený obsah energie ve formulích je 60–70 kcal/100 ml a bílkovin 1,8–2,0 g/100 kcal. Na trhu jsou pro období výhradně mléčné stravy k dispozici počáteční a pokračující formule.
Počáteční mléko obsahuje adaptovanou mléčnou bílkovinu (změněný poměr bílkovin syrovátky a kaseinu) a neobsahuje sacharózu. Tuky v počátečních mlécích kryjí asi polovinu kalorické potřeby dítěte. Počáteční mléko musí obsahovat zaručené množství kyseliny linolové a α-linolenové. Všechny výrobky kojenecké výživy mají také upravené množství minerálů, které odpovídá jejich množství v mateřském mléku. Všechna mléka jsou obohacena o vitaminy a stopové prvky (např. jód). Mnohé jsou obohaceny také probiotiky a prebiotiky. Počáteční mléka jsou podávána dítěti od narození, obvykle jsou označena číslem 1 nebo slovem Baby, dle výrobce (např. Nutrilon 1, Sunar Baby, BEBA 1, Hami 1 aj.).
Pokračovací mléko mohou dostávat děti od 4–6 měsíců věku.
Může obsahovat sacharózu a bílkovina může být neadaptovaná. Většinou je označováno číslem 2.
Zdrojem bílkoviny formulí je nejčastěji bílkovina kravského mléka, pro děti s intolerancí se využívá bílkovina sóji nebo hydrolyzovaná bílkovina kravského mléka. Kojenecké mléčné formule jsou často obohacovány prebiotiky a probiotiky.
V současné době je na trhu obrovské množství produktů různých firem, existuje také řada výrobků speciální kojenecké výživy:
antirefluxní mléčné formule, které jsou indikovány u dětí s ublinkáváním, které je spojeno s neoptimálním prospíváním; snižují četnost regurgitací, jsou zahuštěné vlákninou karubinem ze svatojánského chleba nebo rýžovým škrobem; bývají označeny A.R. (např. Nutrilon 1 A.R.)
formule ze sóji jsou podávány jako náhrada preparátů na bázi kravského mléka u dětí s galaktozemií, také u dětí z rodiny, která se stravuje vegetariánskou/veganskou výživou, u některých onemocnění látkové přeměny