DEVÁTÁ KAPITOLA O několik hodin později se Chalíd ohlédl za svým ránem. Zažil i horší, ale tohle se mu blížilo. Nejprve ten výbuch před ranním salonkem, po němž by nejraději utrhl hlavu každému, na koho narazil – což nebylo pro sérii dopoledních schůzek nejlepší rozpoložení. Začal delegací z OSN, kdy dotahovali detaily jeho vystoupení na Valném shromáždění v New Yorku. Nic v jeho dosavadní kariéře nebylo důležitější a nic do té míry nepohlcovalo jeho profesionální život, a přece do něj musel Sábir nejméně třikrát dloubnout, když se v myšlenkách zatoulal jinam. A když myslel, že zaslechl Lilyin blížící se svižný, lehký krok, ztratil nit úplně. Služebná, která přinesla návštěvě z OSN pohoštění, se polekala princova divokého pohledu a rychle zase prchla. Chalíd si vymyslel věrohodnou omluvu a nechal ji ubohé ženě vzkázat. Nemohla za to, že si ji spletl s Lily. Jenže kdy vlastně zjistil, jak zní Lilyin krok – a co bylo důležitější, proč připustil, aby mu na tom záleželo? Druhou schůzku měl s kajdarským velvyslancem, který od posledního setkání změnil tón a dorazil s řadou nových návrhů, které zohledňovaly i Chalídovy požadavky. Konečně nějaký výsledek – nebo si to Chalíd alespoň myslel.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS523205