98
si je [původní majetky jiných diecézí] původní vlastníci ponechají, či předají novému biskupství.“358 Přílohou dopisu byla kopie zakládací buly diecéze a návrh delimitačního protokolu. K dopisu je přiložen přehled faktů načrtnutý Josefem Kouklem vlastní rukou. Litoměřický biskup se v tomto dokumentu ptá, kdo přebíral farnosti, které se vrací zpět z území diecéze plzeňské diecézi litoměřické, a konstatuje, že všechny podklady k restitucím jsou na Biskupství litoměřickém.359 Celý proces delimitace a precizního stanovení hranic trval velmi dlouho. Delimitační protokol byl podepsán teprve 4. července 2001 na Velehradě a ještě na přelomu roků 2012 a 2013 došlo k posledním změnám hranic.
Farnosti, faráři, rektoři kostelů, kaplani Historický přehled Situace farní duchovní správy na území litoměřické diecéze pochopitelně reflektuje situaci i dějiny celého historického území Čech a světové církve. Církev na území dnešní České republiky má své základy duchovní správy od okamžiku, kdy se obyvatelé žijící na tomto území stali křesťany. První podobou církevní správy byl tzv. velkofarní systém. Na přibližně dvaceti českých a osmi moravských hradech byla až do konce 12. století soustředěna duchovní služba, spočívající především v křtech, sňatcích a pohřbech. Postupně se síť farností zahušťovala tak, jak vznikaly nové kostely. Majiteli kostelů byli majitelé pozemku, kteří si také dosazovali kněze bez ohledu na biskupa. Od roku 1222 existovalo patronátní právo ke kostelům, které bylo výsledkem dohody mezi králem Přemyslem Otakarem I. a pražským biskupem Ondřejem. Duchovního tehdy jmenoval biskup na návrh patrona kostela. Díky vynikající spolupráci českého krále Karla IV. a pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic se církevní správa na našem území změnila v administrativní systém, který byl ve vzájemném souladu se systémem státním. Síť farností od té doby můžeme považovat za souvislou. K její ei obveniente ex divisione bonorum, que hucusque ad Mensas episcopales – quae vulgato nomine appellantur – Mitras – Pragensem, Budovicensem et Litomericensem pertinuerunt.“ 358 ABL, fond Ordinariát, 1994, sign. A, Dopis biskupa Františka Radkovského apoštolskému nunciovi Mons. Giovannimu Coppovi, pražskému arcibiskupovi Mons. Miloslavu Vlkovi, českobudějovickému biskupovi Mons. Antonínu Liškovi a litoměřickému biskupovi Mons. Josefu Kouklovi, č. j. 1472/94, ze dne 3. června 1994. 359 ABL, fond Ordinariát, 1994, sign. A, Koncept psaný vlastní rukou Josefem Kouklem, na hlavičkovém papíře „Tribunal Ecclesiasticum Litomericense“ nazvaný „Restituce“, bez č. j., bez data [1994].
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522966