Jean de Jeumont byl ze svého úřadu sesazen v roce 1386 a na jeho místo byl jmenován Jean de Visch, pán z Capelle, který vykonával funkci nejvyššího bailliho od roku 1386 do roku 1390.151 Úřad hraběcích bailliů existoval již od konce 12. století. Tito bailliové stáli v čele územního správního celku, který odpovídal buď celé kastelánii, nebo její části; na konci 14. století se v hrabství takových územních celků nacházelo dohromady sedmnáct.152 Bailliové měli v rámci svého území za úkol bránit hraběcí práva a výsady, zajišťovat pořádek, připravovat obranu země, vykonávat rozsudky městských nebo teritoriálních soudů a vybírat poplatky uložené soudem a některé příjmy z panství nebo lén. Při výkonu jejich povinností jim pomáhali nižší úředníci – šoltysové, profousové (prévôtové) a soudní pomocníci (ammanové); čistě praktickými vykonavateli pak byli seržanti, kteří doručovali soudní obsílky, vykonávali rozsudky, zabavovali majetek a prováděli zatýkání. V hrabství Artois, které mělo v roce 1384 dvanáct takových správních okrsků (bailliages)153, se funkce hraběcího bailliho nijak nelišila od funkce bailliho královského, a tito úředníci působili vedle svých finančních a vojenských povinností rovněž jako soudci, jejichž zasedání upravovala královská ordonance z roku 1386.154 Filip Smělý sice zachoval místní správní struktury zděděné po předchozích flanderských hrabatech, zároveň se však intenzivně angažoval v rozsáhlém programu reforem, který na dlouhou dobu určil podobu institucionální struktury právě se formujícího knížecího státu. První institucí, která prošla radikální transformací, bylo kancléřství. Jak jsme se již zmínili, kancléřství fungovalo v Burgundském vévodství od konce 12. století a jeho organizace byla do značné míry převzata podle vzoru kancléřství Francouzského království; v čele této instituce stál burgundský kancléř. Ve Flanderském hrabství zároveň od konce 11. století existovala funkce kancléře, který stál v čele hraběcí správy; tuto funkci vždy zastával prévôt od sv. Donaciána v Bruggách. Od 14. století však platilo, že prévôt od sv. Donaciána měl sice i nadále titul flanderského kancléře, ale reálně tuto funkci vykonával právník vybraný z členů hraběcí rady, R. Vaughan: Philip the Bold, s. 211. Aalst, Oudenaarde, Bailleul, Bergues, Bourbourg, Bruggy, Cassel, Courtrai, Douai, Gent, Furnes, Lille, Waasland, Quatre-Métiers, Dendermonde, Vieux-Bourg, Ypry. 153 Aire, Arras, Avesnes a Aubigny, Bapaume, Béthune, Beuvry, Éperlecques, Hesdin, Lens, Saint-Omer, Tournehem. 154 R. Vaughan: Philip the Bold, s. 132–133. 151
152
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522942